- Reklama -

Sbohem, Gino. Vancouver se loučí se svým milovaným bitkařem

- Reklama -

Fanoušci Canucks smutní. V pouhých dvaapadesáti letech odešel jeden z jejich oblíbenců, Gino Odjick. Proslulý bitkař odehrál za Nucks téměř pět stovek zápasů a byl velkým miláčkem publika. Hráč, který proslul tvrdou hrou, na ledě nikdy nikomu neuhnul. Mimo led byl naopak znám pro své dobré srdce a významnou charitativní činnost. Jak informovala jedna z jeho sester, Odjick zemřel v neděli 15. ledna na vážné problémy se srdcem.

Velký kamarád a ochránce Pavla Bureho pomohl Vancouveru do finále Stanley Cupu 1994 a dodnes drží klubový rekord v počtu trestných minut. „Od první chvíle byl miláčkem fanoušků. Do každého střídání dal celé své srdce. Gino byl přítel, bude nám hodně chybět,“ komentoval smutnou událost Francesco Aquilini, majitel klubu.

Na západě Kanady strávil osm sezón, později oblékal ještě dres Islanders, Philadelphie a Montrealu. V NHL nakonec vydržel dvanáct let a odehrál přes šest stovek duelů. S aktivní kariérou se rozloučil v roce 2002.

- Reklama -

V roce 2014 mu byla diagnostikována amyloidóza, vážná choroba napadající orgány a srdce, jejíž příčina není úplně známá. „Inspiroval všechny kolem sebe. Byl ztělesněním toho, co to znamená být Canuck,“ dodal Francesco Aquilini.

„Byl výjimečný. Zastával tu nejtěžší roli, jaká v hokeji je, a zvládal ji skvěle. Byl jedním z nejlepších spoluhráčů, jaké jsem kdy měl,“ prohlásil Stan Smyl, bývalý dlouholetý útočník Canucks.

Odjick se nebál žádného soupeře, nikdy se nenechal zastrašit a za všech okolností chránil nejen hvězdy týmu, jako byli Bure či Trevor Linden. Neváhal změřit síly s takovými ranaři, jako byli Tie Domi, Marty McSorley, Donald Brashear nebo Mathew Barnaby. Vždyť hned při svém debutu se popral s obávaným „rozparovačem“ Stu Grimsonem a do konce zápasu stihl ještě jednu bitku s drsným zadákem Davem Mansonem.

Rodák z Maniwaki v provincii Quebec patřil k potomkům původních domorodých obyvatel a často se angažoval v komunitě, které v Kanadě říkají First Nations. V jeho rodišti po něm pojmenovali halu.

Během svého angažmá ve Vancouveru byl obávaný bitkař velkým oblíbencem kouče Pata Quinna. Když se s kamarádem Pavlem Burem dozvěděli, že oblíbený kouč, jemuž se přezdívalo „Big Irishman“, dostal padáka, zaklepali na dveře jeho kanceláře. Na tváři měli ten nejsmutnější výraz, jaký si umíte představit. Dlouze a pevně svého kouče objali a řekli mu, jak jsou všichni naštvaní, že u týmu končí. Když odešli, zalily tvář drsného Ira slzy. A nikdy tohle gesto Odjickovi nezapomněl.

V osudném roce 2014, kdy se bitkař dozvěděl svou diagnózu a samotný Quinn už byl vážně nemocný, často kouč svého bývalého svěřence navštěvoval v nemocnici. Povídali si dlouhé hodiny. O své vlastní nemoci však Quinn Odjickovi neřekl. V listopadu téhož roku pak Pat Quinn zemřel.

Poté, co se Odjick dozvěděl svou diagnózu, mu doktoři dávali jen několik týdnů či měsíců života. Když o tom v otevřeném dopise informoval fanoušky, napsal mimo jiné: „S místními fanoušky jsem měl vždy speciální vztah. Ve svém srdci budu navždy Canuck. Moc bych si přál slyšet ještě jednou, jak skandují mé jméno.“

A fanoušci na něj nezapomněli. Když ležel v nemocnici a podstupoval experimentální léčbu, sešli se pod okny jeho pokoje a svého oblíbence v jeho nejtěžším boji podpořili hlasitým skandováním „Gi-no! Gi-no!“ Vděčný pacient jim z okna dojatě zamával.

Do poslední chvíle se s nemocí statečně rval, tak, jako mnohokrát na ledě s drsnými soupeři. V neděli jeho srdce dotlouklo. Odešel velký bojovník. Pat Quinn mu ve svém nebeském týmu jistě drží místo.

- Reklama -
Roman Blaha
Senior hockey writer at nhlnews.cz. Teacher, speaker, father of two. Vancouver 2010 volunteer. Best hockey ever: Canada Cup '87. Favourite players: Wayne Gretzky, Steve Yzerman.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -