Když se finálová série stěhovala z Tampy Bay do Chicaga, Joel Quenneville si možná v duchu mnul ruce. Jako trenér domácího týmu bude moci posílat své muže na led až jako druhé, takže omezí čas, po který bude muset jeho elitní formace vedená Jonathanem Toewsem bourat valy vystavené checking-line Blesků. Takový respekt budí výkony Cedrica Paquettea, Ryana Callahana a J.T. Browna.
Cože? Kapitán dvojnásobných vítězů Stanley Cupu že má obavy z mladíka, který si teprve v podzimním přípravném kempu vybojoval místo v základní sestavě? A vlastně ne tak docela, protože sezónu začínal na farmě v Syracuse. I sám Paquette se diví.
„Vzpomínám si, když Jestřábi vybojovali titul v roce 2010. Pozorně jsem je tenkrát sledoval a Toews byl dominantní postavou mužstva. Je sranda, že teď nastupuju proti němu a mám ho bránit. Je zábava sledovat, jak o mně lidi mluví. Hrát proti Toewsovi je velká výzva,“ říká 21letý centr.
„Nejde jen o současnost, zažívám úžasné pocity po celou sezónu. Od té doby, co mě poslali na farmu a potom zase vytáhli nazpátek, jsem hodně vyzrál. I když se mi na začátku play off nedařilo, snažil jsem se hrát jednoduše. Ve finále jsem za to byl odměněn,“ dodává.
To už se Paquette nebaví o defenzivní roli, ale o svých zápisech do střeleckých listin. Ještě před týdnem měl ve statistikách play off pouze branku z šestého zápasu úvodního kola proti Detroitu, ale od té doby dvakrát překonal chicagského Coreyho Crawforda. V sobotu otevřel skóre, v 57. minutě pondělního utkání ho uzavřel vítězným gólem na 3:2.
„Vstřelení vítězné branky je výjimečná událost, o které sní každý hráč, u mě je to to samé. Ale mým hlavním úkolem je blokovat střely,“ odbývá gratulanty. „I když jsem dal gól, moje role v mužstvu se nemění. V příští sezóně se ze mě nestane padesátigólový střelec. Pořád tu budu od toho, abych v závěru zápasů střely blokoval.“
Fakta ze zápasu:
Pochvalné kritiky se ovšem snášejí na celou třetí formaci. Další z jejích členů Ryan Callahan, který ze společného pobytu na ledě se Stevenem Stamkosem v první polovině play off vytěžil pouze tři nahrávky, po „degradaci“ zaznamenal dvě branky a tři asistence. Byl to on, kdo včera jako první rozsvítil červené světlo.
„Snažím se dál hrát svoji hru bez ohledu na to, ve které jsem formaci. Na začátku play off jsem měl problémy s produktivitou, takže jsem chápal, proč mě trenér přesunul. Udělám všechno, abych týmu pomohl k vítězství. Ať už budu v prvním nebo čtvrtém útoku, pořád musím hrát svoji hru. To je jediný způsob, jak být úspěšný,“ uvědomuje si bývalý kapitán NY Rangers.
Třetí člen party J.T. Brown je tím, kdo se na plnění defenzivních povinností soustředí beze zbytku. Jeho radost z výborných výkonů spoluhráčů tím ovšem není o nic menší.
„Taky jsme se chtěli zapsat do statistik, to pro nás bylo ve finále klíčové. Necháváme naše nejlepší kluky dělat svoji práci, ale chceme také něčím přispět. Myslím, že se lepšíme,“ řekne se šibalskými ohníčky v očích při rozhovoru pro ESPN.
Foto: Icon Sportswire
