Generální manažer:
George McPhee
Hlavní kouč:
Gerard Gallant
Kapitán:
neurčen
Umístění v ročníku 2017-18:
1. místo v Pacifické divizi (109 bodů)
Play-off 2017-18:
finále Stanley Cupu
(Los Angeles 4:0, San Jose 4:2, Winnipeg 4:1, Washington 1:4)
Nejproduktivnější hráči 2017-18:
78 – William Karlsson (43+35)
75 – Jonathan Marchessault (27+48)
66 – David Perron (16+50)
Nejlepší střelec 2017-18:
43 – William Karlsson
Nejlepší hráč v hodnocení plus/mínus:
+49 William Karlsson
Nejtrestanější hráč:
Colin Miller – 53 trestných minut
Příchody:
Max Pacioretty, Paul Stastny, Nick Holden, Daniel Carr
Odchody:
James Neal, David Perron, Tomáš Tatar, Luca Sbisa, Nick Suzuki
Předpokládaná sestava:
Brankáři:
Marc-Andre Fleury, Malcolm Subban
(Oskar Dansk, Maxime Lagace)
Obrana:
Brayden McNabb – Nate Schmidt
Shea Theodore – Deryk Engelland
Colin Miller – Nick Holden
(Brad Hunt, Jon Merrill)
Útok:
Jonathan Marchessault – William Karlsson – Reilly Smith
Max Pacioretty – Paul Stastny – Alex Tuch
Erik Haula – Cody Eakin – Ryan Carpenter
Tomáš Nosek – Pierre-Edouard Bellemare – Ryan Reaves
(William Carrier, Oscar Lindberg)
Shrnutí:
Bez jakéhokoli přehánění to byla doslova pohádková jízda. Novému týmu NHL prakticky nikdo nevěřil, všechny předpovědi jej řadily daleko za postupové pozice do play-off. Svěřenci Gerarda Gallanta ale všechny předpoklady roztrhali na kusy. Dobře do sezóny odstartovali, a to navzdory faktu, že kvůli nejrůznějším zraněním za ně během pouhého měsíce nastoupilo pět různých gólmanů.
Z pozic zaručujících postup nikdy nevypadli a nakonec mohli oslavit divizní titul. Nasbírali 109 bodů, vyhráli jednapadesát zápasů. Jen čtyři týmy v lize na tom byly lépe. To ale zdaleka nebylo vše.
V nejkratším možném čase vyřídili Los Angeles, když Marc-Andre Fleury dovolil Králům pouhé tři góly ve čtyřech zápasech. V šesti duelech přetlačili San Jose a překvapivě rychle odklidili z cesty také Winnipeg.
Ve finále pak urvali první zápas a těsně před koncem druhého málem vyrovnali. Kdyby se jim podařilo dovést tento duel do prodloužení a nakonec ho získat, kdo ví, jak by to nakonec celé dopadlo. Z výhry se ale radoval soupeř a Ovečkin a spol. se definitivně odrazili za Stanley Cupem.
Přesto si Golden Knights získali během několika měsíců srdce fanoušků. Nehráli žádný ustrašený hokej, ba právě naopak. Z hokejových zápasů udělali hollywoodskou show, jak to umí snad jen v Las Vegas. Po tragické střelbě těžce zkoušené město sjednotili a vrátili do něj radost. Vyprodali všechny zápasy i permanentky na další sezónu. A nakonec je dělily pouhé tři výhry od senzačního zisku Stanley Cupu. Pokud někdo pochyboval o tom, zda se může hokej v místě, jako je Las Vegas, uchytit, dostal pádnou odpověď.
Zásadní otázka před startem nového ročníku tedy zní: mohou podobný kousek znovu zopakovat? Určitě to pro ně bude výzva. Soupeři je sice už budou brát vážně, ale svým způsobem jsou Rytíři po roce opět v podobné pozici – málokdo věří, že by to mohli dokázat znovu. Zvlášť v situaci, kdy jejich soupeři z divize mocně posilovali.
Většina hráčů Golden Knights loni prožila nejúspěšnější sezónu kariéry a na to bude těžké navázat. Nasází William Karlsson znovu přes čtyřicet branek? Bude Marc-Andre Fleury pořád stejně skvělý? A co když se zraní? Mohou Rytíři dojít daleko i bez něj?
K několika změnám v kádru přes léto došlo. Kanonýr James Neal se upsal Calgary, David Perron se vrátil „domů“ do St. Louis, Luca Sbisa nyní působí v New Yorku. Vedení na tyto odchody ale zareagovalo. Hlavními posilami jsou Paul Stastny, který přišel jako volný hráč, a Max Pacioretty, za něhož do Montrealu putovali jako protihodnota Tomáš Tatar a prospekt Nick Suzuki. Novou tváří je také zadák Nick Holden.
S Nealem a Perronem sice odešla slušná porce gólů, právě Max Pacioretty a Paul Stastny by ale měli tuto díru zacelit. Bývalý kapitán Montrealu dokázal v kariéře pravidelně dávat přes třicet branek za sezónu, Paul Stastny zase loni skvěle zapadl do Winnipegu. Je to zkušený hráč, použitelný na přesilovce, dobrý v defenzivní činnosti i na vhazování, je znám jako příkladný profesionál.
Golden Knights loni neměli problém se střílením gólů, o největší porci branek se starala první lajna ve složení Jonathan Marchessault – William Karlsson – Reilly Smith. Zejména Karlsson svými výkony doslova šokoval hokejový svět. Nasázel třiačtyřicet branek, což mu stačilo na třetí místo v tabulce střelců. V čem byl dokonce ze všech nejlepší, to byla statistika účasti na ledě při vstřelených a inkasovaných gólech. Karlssonových +49 jen podtrhuje jeho význam pro tým.
A pak tu byl ještě Marc-Andre Fleury. Asi nikdo nečekal, že by po odchodu z Pittsburghu mohl ještě někdy chytat tak fantasticky, jak chytal. Bylo na něm vidět, jak si svou roli užívá, ve městě si okamžitě získal spoustu fanoušků. A to nejen za své výkony na ledě, nýbrž i za to, jak ochotně se účastnil nejrůznějších charitativních akcí a setkání s fanoušky.
Je potřeba zmínit, že značný podíl na úspěchu má také kouč Gerard Gallant. Rytíři měli v kabině skvělou partu a pohodu. Hráči naprosto přijali roli „těch odložených“ a měli velkou motivaci ukázat všem, že se v nich pletou. Diváky si rychle získali na svou stranu a v T-Mobile Areně panovala bouřlivá atmosféra. Soupeřům se ve Vegas nehrálo vůbec dobře.
Vegas Golden Knights se zapsali do historie jako nejúspěšnější tým ze všech, které kdy rozšířily rodinu NHL. A kdo ví, zda někdy někdo dokáže ve své premiérové sezóně to, co dokázali oni. Nyní je před nimi ale nová výzva – dokázat, že to všechno nebyla jen náhoda a souhra šťastných okolností.
