Z nastolené cesty neuhneme, hlásí z Winnipegu

Ročník 2015-16 zakončili se zápornou bilancí 35 výher, 39 porážek a 8 porážek v nastavení nebo po nájezdech, což v ligové tabulce stačilo pouze na 25. příčku. To vše pouhý rok poté, co k velké radosti fanoušků postoupili do play-off, poprvé od návratu NHL do města. Jak v kabině mezi hráči, tak i v kancelářích vedení klubu z toho pochopitelně neskáčou radostí. Sezóna skončila v mrazivé Manitobě zklamáním, to je prostě fakt. Hlavní představitelé klubu nicméně věří, že se jednalo jen o nepatrný krůček vzad před velmi očekávaným velkým skokem vpřed. Ano, Winnipeg Jets před sebou mají zářivou budoucnost…
Nešťastná sezóna
V říjnu to vypadalo, že Jets na loňský úspěch navážou i letos. Z úvodních deseti duelů jich šest vyhráli a připsali si třináct bodů z dvaceti možných. Postupem času je však nekonzistentní výkony a série zranění srazily mimo postupové příčky. Nedostavila se žádná vítězná série, která by je nakopla. Více než dva zápasy za sebou vyhráli až v samotném závěru.
Základní část zakončili tak, jak ji začali. Z posledních deseti utkání jich opět vyhráli šest, přičemž nasbírali ještě o bod víc, než v úvodu sezóny. Z posledních dvaceti bodů, které byly ve hře, jich uzmuli hned čtrnáct. Sezónu zakončili čtyřmi výhrami v řadě. Pro tým, který už v podstatě neměl o co hrát, to není vůbec špatná vizitka.
„Máme, co jsme si zasloužili,“ ohlíží se za sezónou Ondřej Pavelec a naráží tím na skutečnost, že s výjimkou startu a závěru sezóny se týmu nedařilo pravidelně vítězit. „Do play-off se nedostanete náhodou,“ dodal. Pro něj osobně byl uplynulý rok hodně těžký, kvůli zranění musel vynechat tři měsíce. Český gólman byl novináři dotázán, zda se na výsledku sezóny nepodepsal příliš mladý kádr.
„Mohl to být jeden z faktorů. Zkušenosti se nedají koupit. Jsou to všechno mladí kluci. Náš management se dal na tuhle cestu, chce hrát s mladýma. Čím víc budou hrát, tím lepší budou. Ale potřebují získat zkušenosti,“ myslí si Pavelec.
„Máme spoustu kluků, kteří ušli dlouhou cestu. Ve druhé polovině sezóny dostalo mnoho kluků větší odpovědnost, měli příležitost hrát důležité minuty. Mnozí udělali velký krok kupředu, z čehož můžeme být nadšení,“ nahlíží na omlazování z pozitivní stránky Blake Wheeler.
Držíme se svého plánu – draftovat a vychovávat
Generální manažer Kevin Cheveldayoff a kouč Paul Maurice si moc dobře uvědomují, že na cestě vzhůru pravděpodobně schytají ještě spoustu dalších ran, a fanouškům to dali na srozuměnou. Tohle bude běh na dlouhou trať. I přes nepovedenou sezónu se tihle pánové drží své dlouhodobé vize a svorně tvrdí, že Jets jsou na správné cestě.
Tryskáči se totiž mohou pochlubit nesmírně kvalitní základnou talentovaných mladíků. Mezi tahouny se už zařadili Mark Scheifele nebo Jacob Trouba, stálé místo v sestavě si vybojovali Adam Lowry, Nikolaj Ehlers nebo Andrew Copp, ve velmi dobrém světle se předvedl i gólman Connor Hellebuyck. A to není vše. Očekává se, že v září se bude o místo na soupisce prvního týmu ucházet spousta dalších nadějných tváří, mezi nimi třeba Josh Morrissey, Brendan Lemieux nebo obránce univerzity North Dakota Tucker Poolman.
„Loňský postup do play-off byl pro nás velice důležitý a tak tomu bude vždycky,“ přivítal Cheveldayoff novináře na závěrečné tiskové konferenci. Winnipeg se před rokem sice podíval do vyřazovací části, v play-off ale nevyhrál ani jedno utkání. A tak byly potřeba určité změny. Jets se totiž nehodlají spokojit jen s postupem do prvního kola. Chtějí se dostávat mnohem dál, a to pravidelně. I proto letos dostalo šanci ukázat se v NHL hned jedenáct nováčků s tryskáčem na hrudi.
„Pochopitelně nejsem šťastný, když se tu s vámi bavím po konci základní části místo toho, abychom se setkali až po prvním kole,“ pokračoval Cheveldyoff. „Jsme ale zase o krok blíže tomu, kde potřebujeme být, než jsme byli na začátku sezóny,“ ujistil přítomné. Vzápětí svá slova vysvětlil. „Může to znít divně, ale jsme blíž cíli, protože jsme do týmu zabudovali některé hráče, kteří se stanou významnou součástí našeho programu.“
Dalším na řadě je Kyle Connor
Dalším velmi talentovaným mladíkem, který by se mohl v příští sezóně objevit v kádru, je letošní finalista Hobey Baker Award pro nejlepšího hráče v univerzitním hokeji Kyle Connor. Reprezentant University of Michigan vzal letos šampionát NCAA útokem a odnesl si cenu pro nováčka roku. Po sezóně podepsal nováčkovskou smlouvu s Jets a všeobecně se soudí, že na podzim zamíří k profesionálům.
Devatenáctiletý útočník byl nejproduktivnějším hráčem soutěže, když ve 38 zápasech zaznamenal 35 branek a celkově posbíral 71 bodů. Přestože se někomu může zdát, že mladíků bylo v letošní sestavě Jets možná až moc, příchod další mladé hvězdičky je přijímán s nadšením. To potvrzuje i Mark Scheifele. „To je úžasné, je to pro nás výborná zpráva. Vypadá jako neuvěřitelný hráč. Moc se těším, až se s ním potkám,“ ujišťuje centr, který má za sebou životní sezónu.
Scheifele se zařadil mezi lídry
Pochvalná slova si zcela nepochybně zaslouží i on sám. Třiadvacetiletý útočník letos pozvedl svou hru na vyšší úroveň a zejména ke konci základní části byl hlavní útočnou zbraní týmu. Jets jej draftovali v prvním kole v roce 2011 jako celkovou sedmičku a tahle volba se jim začíná vyplácet.
Ve své třetí sezóně se stal Scheifele nejlepším střelcem týmu (29 branek) a celkově posbíral v 71 zápasech 61 bodů. Základní část zakončil nejdelší bodovou šňůrou v kariéře, kterou natáhl na deset utkání. V nich zaznamenal celkem patnáct bodů. Při absenci Bryana Littlea se chopil nabídnutého prostoru a vystoupil z řady. V posledních 26 duelech posbíral skvělých 33 bodů.
„Mladé hráče, kteří k nám přicházejí, se snažíme vychovat a trpělivě rozvíjet. U hráčů, které jsme draftovali, nyní můžete vidět, že to začíná přinášet ovoce,“ pochvaluje si Cheveldayoff.
Ladd je pryč, kdo bude příštím kapitánem?
Jediným kapitánem klubu v novém tisíciletí byl Andrew Ladd. Po jeho výměně do Chicaga dohrávali Tryskáči sezónu bez kapitána, áčko pak měla na hrudi trojice hráčů. Je velmi pravděpodobné, že na podzim půjdou Jets do nové sezóny i s novým kapitánem. Kdo jím bude? Nahlas se mluví o tom, že mezi nejvážnější kandidáty na tento post patří zejména Blake Wheeler a Mark Scheifele.
„Máme tu několik dobrých kandidátů. Není to vždy o tom, co je nejlepší pro tým, někdy je to také o tom, co je nejlepší pro toho hráče. Nechcete, aby se pod tíhou kapitánství měnila osobnost toho člověka. Kluci, o kterých mluvíme, musí vědět, co se od nich očekává, a to nejen v každodenním životě. Někdy jde o věci, o kterých nemají ani tušení. Musí se cítit v této roli pohodlně. Se všemi kandidáty si sedneme a pak se rozhodneme,“ nastiňuje Maurice.
„Měl by to být kluk jako Scheif. Je mladý, umí mluvit a je ho slyšet,“ myslí si Nikolaj Ehlers, který se v nováčkovské sezóně uvedl slušnými 38 body v 72 utkáních. „Je to skvělý kluk, na ledě i mimo led, kluci za ním jdou. Máme takových lídrů víc, ale myslím, že Scheif v tomto směru vyčnívá,“ říká Ehlers.
Dalším z adeptů na kapitánské céčko je Blake Wheeler. Devětadvacetiletý útočník nosí na dresu áčko už několik let a podobně jako Scheifele má za sebou nejlepší sezónu kariéry (26+52, 78 bodů). Od trenérů si za své vůdcovské kvality a skvělou pracovní morálku vysloužil uznání. Zejména na konci sezóny, kdy mohli ostatní snadno ztratit motivaci, šel ostatním příkladem. A stejně jako Scheifele zakončil základní část nejdelší bodovou sérií v kariéře.
„Každý by chtěl být kapitánem. Je s tím spojena velká hrdost. Pokud bych dostal důvěru, nosil bych céčko s velkou hrdostí. Proběhne spousta rozhovorů a snad najdeme toho nejlepšího kapitána pro naši organizaci,“ doufá Wheeler.
Hrát budou ti nejlepší, věk nerozhoduje
Kouč Maurice přiznal, že se možná v létě pokusí získat nějaké posily na trhu volných hráčů, zejména by se hodil někdo, kdo vyniká na oslabení. Pokud však někoho přivede, musí tento tah korespondovat s dlouhodobou vizí klubu. Šéf střídačky má celkem jasnou představu o tom, jak by měl vypadat kádr v přípravném kempu před další sezónou.
„Do týmu se dostanou ti nejlepší hráči. Když to budou samí mladí, tak budou hrát mladí. Pokud to bude znamenat, že v Centrální divizi dostaneme další lekci nebo dvě, bude to pro naši organizaci to nejlepší,“ nehodlá sejít z nastaveného směru. „V týmu musí být ti nejlepší, a nezáleží na tom, zda jim je devatenáct, dvacet nebo dvaatřicet. Pokud dáme dohromady velmi mladou sestavu a zažijeme v náročné divizi pár těžkých večerů, jsem všema deseti pro,“ tvrdí přesvědčivě.
Tahle slova možná budí ze spaní veterány Marka Stuarta nebo Chrise Thorburna, ale taková už je realita profesionálního sportu, a pro současnou NHL to platí dvojnásob. Sázet na mladé, takový je současný trend napříč ligou. Jets byli letos čtvrtým nejmladším týmem NHL s věkovým průměrem 26,32. Mladší soupisku měli pouze Buffalo (26,04), Carolina (26,03) a Edmonton (25,98).
Maurice si vybavuje rozhovor, který vedl s generálním manažerem před tím, než vzal tuhle práci. Oba se shodli na jasném plánu: identifikovat jádro týmu a poté na něj nabalovat další a další talenty, které si Jets ve svém systému vychovávají. Z této cesty nehodlají Maurice a Cheveldayoff uhnout ani po zpackané sezóně. „Chci v tom pokračovat. Taková je naše situace, tohle je náš směr. Ale určitě se sem v létě nevrátím s tím, že budeme fanouškům prodávat dalších pět let bolesti,“ slibuje Maurice.
„Nezajímá mě, kdo se dostane do týmu, za každých okolností se budeme snažit najít způsob, jak s tímhle jádrem vyhrávat. Máme v kabině vysoká očekávání a rozhodně si nebudeme říkat, že máme pět let na to, abychom něco dokázali,“ burcuje před další sezónou Blake Wheeler. „Očekávání musí být vyšší a hráči musí být pod tlakem, aby se rychleji zdokonalili,“ má jasno jeden z lídrů týmu.
Foto/Photo by: Icon Sportswire