Derek Sanderson vzpomínal na hraní proti Gordie Howeovi: Málem jsem ho zabil

Derek Sanderson byl začátkem sedmdesátých letech obrovskou sportovní celebritou. Je to mimochodem člověk, který přihrál Bobby Orrovi na nejspíše nejslavnější gól historie NHL (Alespoň co se týče známosti fotografie, která bezprostředně po něm vznikla). V novém vydání podcastu Spittin‘ Chiclets vzpomínal na svoji kariéru, ve které si zahrál také proti legendě ledového sportu – Gordie Howeovi.
Derek Sanderson, jenž byl podle svých slov zřejmě nejznámějším hokejistou ze třetí řady v historii, (Hm, takže od něj má Sean Avery tuhle hlášku) byl jednu dobu nejlépe placeným sportovcem světa. Bylo to v době, kdy o přízeň hokejových fanoušků soupeřila NHL s nově vzniklou WHA, Sanderson podepsal kontrakt na 2,6 milionů dolarů s Philadelphia Blazers. Jenže jeho problémy s alkoholem, drogami a četnými zraněními mu dovolily pouhých osm zápasů v jejich dresu. Ale to je jiný příběh.
Rána loktem
S Ryanem Whitneym a Paulem Bissonnettem se bavil o době, která se už nikdy nevrátí. Sanderson například neprošel draftem – v té době totiž ještě žádný nebyl. Takže vyprávěl o tom, jak za 100 dolarů ho v jeho 11 letech otec přislíbil Bostonu Bruins. A především mluvil o tom, jaké to bylo hrát proti jedné z největších legend NHL – Gordie Howeovi.
„Hráč jménem John Spencer se tenkrát šprajcnul, když slyšel, že má hrát 14x do roka proti Gordiemu za Maple Leafs. A tak požadoval výrazně více peněz za to, což mu Leafs odmítli dát a on šel raději hrát jinam, kde by slavné číslo 9 potkával méně. Takže když jsem poprvé hrál proti Gordiemu, přijel jsem k němu a řekl mu: „Hele, nejsem žádnej John Spencer, jestli mi něco provedeš, tak ti fakt ublížím,“ začal svoji historku Sanderson.
Došlo na první buly.
„Rozhodčí vhodil puk, vidím ho pod svýma nohama a najednou jsem na střídačce a čichám čpavek, abych se probral. Spoluhráč Johny McKenzie se ke mě naklonil a s úsměvem mi řekl jenom: „Číslo devět.“ Howe byl svými ostrými lokty pověstný a jejich tvrdost znal snad každý hráč, který s ním kdy změřil síly v souboji.
„Když jsem byl znovu na ledě, přijel jsem za Gordiem a řekl: „Hele, možná si mě neslyšel dědku, ale já tě fakt zraním.“ Nijak neodpověděl a za pár minut mě znovu trefil loktem do obličeje, když jsme se spolu setkali u mantinelu,“ popisoval Sanderson.
Vytočený útočník Bruins toužil po pomstě. Příležitost přišla, když stíhal společně s šestinásobný vítězem Hart Trophy nahozený puk, který směřoval přes všechny čáry za branku Detroitu.
„Byl jsem kousek za Gordiem, když se hnal k puku, který můj spoluhráč nahodil za branku. A tehdy jsem ho krosčekoval zezadu na krk a on vletěl hlavou do mantinelu. Zůstal nehybně ležet a mně okamžitě proletělo hlavou: „Proboha, právě jsem zabil Gordieho Howea“. Naštěstí se zvedl a bylo vše v pořádku. Podobně to pokračovalo dalších pět let. Byly to nelítostné bitvy,“ vzpomínal Sanderson.
Na tyto střety má dodneška nesmazatelnou památku. „Hrál jsem za Pittsburgh a Gordie mě okamžitě potom, co skočil ze střídačky na led, podrazil. Tak jsem ho píchl hokejkou do zad. Howe se ohnal nazpátek a od té doby mám 18 stehů na čele,“ přidal další historku.
„Ale jestli Gordie byl zákeřnějším hráčem než většina? To ne, tenkrát se hrálo jinak, byl to prostě tvrďák,“ necítí žádnou zášť vůči jednomu z nejslavnějších hokejistů historie.

Titulní foto: Icon Sportswire