Když hráči nebo trenéři poskakují historickými tabulkami NHL kupředu, jen málokdy k tomu dojde bez všeobecného povšimnutí. Na druhou stranu úspěch, na který před pár dny dosáhl generální manažer Nashvillu David Poile, byl jen pomálu zaznamenán hokejovým světem. Přitom 64letý Kanaďan se stal 16. prosince, kdy jeho tým zvítězil 3:2 po samostatných nájezdech v duelu s Bostonem, druhým nejúspěšnějším GM v historii NHL v počtu vítězných utkání.
Úspěch Predátorů v zápase s Bruins mu vynesl již 1 171 výhru a rodák z Toronta tak překonal Harryho Sindera, někdejšího dlouholetého manažera Medvědů. Před Poilem tak zůstává pouze Glen Sather, který byl během svého působení v Edmontonu a NY Rangers svědkem celkem 1 278 vítězství.
„Je to jeden z momentů, který člověk ocení až poté, co skončí ve své funkci a ohlédne se za celou svojí kariérou. Je pro mně nesmírnou ctí být ve společnosti takových velikánů, jakými jsou Glen Sather, Harry Sinden a Cliff Fletcher. Je to veliký úspěch, který oceňuje dlouhá léta strávená budováním tohoto klubu, a za kterým stojí nespočet výborných hráčů a trenérů,“ řekl Poile.
David Poile has taken over 2nd place for the @NHL’s all-time winningest GM. Congrats David! http://t.co/XggNzthWdL pic.twitter.com/gVlAk7nqg3
— Nashville Predators (@PredsNHL) 17. Prosinec 2014
Za tímto krásným milníkem bezesporu stojí i hokejové a manažerské geny, které David zdědil po svém otci Normanovi. Ten zasvětil tomuto sportu celý život jako hráč, trenér a později i generální manažer. Právě v době, kdy jeho syn studoval v Bostonu a hrál za tamější univerzitní tým (kde mimo jiné výrazně převyšoval ostatní mladíky) se Norman Poile stal GM Philadelphie Flyers, tehdy nového přírůstku do rodiny zvané NHL.
I když tomuto týmu velel pouze v letech 1967-1970, přivedl do mužstva řadu klíčových hráčů, kteří pak v letech 1974 a 1975 dovedli Letce ke dvěma Stanley Cupům. V roce 1970 přejal Norman vedení nad dalším novým klubem, Vancouverem Canucks, ve kterém působil do roku 1973. Další léta své kariéry pak zasvětil nižším zámořským soutěžím. V roce 1990 byl slavnostně uveden do Hokejové síně slávy jakožto jeden z budovatelů NHL.
David Poile postupoval v otcových šlépějích, byť nikdy nehrál v nejvyšší zámořské soutěži jako hráč a nevěnoval se ani trenérskému řemeslu. V roce 1971 si ho vyhlédl Cliff Fletcher a učinil z něho asistenta generálního manažera u týmu Atlanty Flames, dalšího rodícího se klubu.
„Naučil mě všechno, co jsem potřeboval vědět k tomu, abych se jednoho dne stal sám GM. V oněch letech jsme pracovali v dosti odlišných podmínkách, než na jaké jsme dnes zvyklí. Chod celého týmu zajišťovalo všeho všudy jen šest lidí. I proto jsem se dozvěděl mnohé o řízení klubu. Ať už po stránce hokejové, tak z finančního hlediska. Byla to neocenitelná zkušenost,“ řekl Poile.
Členem organizace Flames zůstal i poté, co se klub z finančních důvodů přestěhoval do Calgary. Působiště se rozhodl změnit až v roce 1982, kdy odešel do Washingtonu Capitals. Důvod byl jednoduchý – americký tým mu nabídl post generálního manažera a zároveň viceprezidenta klubu. A tak se dostáváme k zápasu mezi Washingtonem a NY Rangers, prvnímu utkání sezóny 1982-1983, ve kterém David Poile oslavil premiérové vítězství na pozici GM.
Do dnešního dnech rozšířil toto číslo na cifru 1 173. „To číslo není tak důležité. Rozhodující byla moje chuť a motivace přestěhovat se do Nashvillu, a stát se součástí budování klubu hned od prvního dne jeho existence,“ popsal Poile důvody, proč se po ukončení své 15 let trvající mise u Capitals rozhodl právě pro Predátory.
„Hlavní myšlenkou bylo vybudovat z Nashvillu hokejové město a z našeho klubu organizaci, která by byla úspěšná a známá nejen na ledě, ale i mimo něj. Často jsme museli postupovat metodou pokus-omyl, než jsme se dopracovali k dnešnímu úspěšnému výsledku,“ řekl Poile.
Jeho přístup a nadšení pro práci oceňuje i trenér Peter Laviolette. „Vždy si udělá čas na to, aby vyslechl vaše názory a připomínky. Někdy to s šéfy není jednoduché, ale s Davidem to jde velmi snadno.“
O čem snil, to také dokázal. Po trudných začátcích využili Predátoři v letech 2003-2012 sedm z osmi příležitostí na postup do play off. Přestože jejich maximem zůstává postup do druhého kola vyřazovacích bojů a v minulých dvou sezónách se do play off neprobojovali vůbec, letošní ročník dokazuje, že americký klub směřuje správným směrem.
Poile provedl přes léto rošádu na trenérském postu, ofenzívu posílil podpisem Mikea Ribeira, Dereka Roye, Olliho Jokinena a výměnou Jamese Neal z Pittsburghu. K tomu přidejme vycházející hvězdu Filipa Forsberga, již klasicky pevnou obranu a jistotu v podobě brankáře Pekky Rinneho.
Suma sumárum stráví Predátoři vánoční svátky na třetí příčce v Západní konferenci. Zároveň se mohou pyšnit nejlepší defenzívou v celé soutěži (jen 70 inkasovaných branek za 33 utkání). David Poile se tak může těšit na to, že počet 1 173 vítězství bude nadále utěšeně narůstat.
Foto/Photo by: Icon Sportswire
