- Reklama -

Šest měsíců uběhlo, Rozsíval se hlásí do akce

- Reklama -

7. května si ošklivě pochroumal kotník, když najel do rýhy v ledu. O pět dnů později absolvoval operaci. O víkendu by se mohl poprvé v této sezóně objevit v sestavě Chicaga. Michal Rozsíval věří, že všechno špatné už má za sebou.
„Rád bych si myslel, že jsem z těch, co se uzdravují rychle, ale rekonvalescence měla trvat čtyři až šest měsíců. Zítra to bude šest měsíců od operace, takže si myslím, že jsem to stihl přesně,“ pronesl s úsměvem po středečním tréninku.
Hlavní kouč Joel Quenneville hned doplní, že o víkendu by to s návratem českého obránce mohlo klapnout. Jestřábi se v sobotu představí v St. Louis a v neděli hostí Calgary. Kdyby to nevyšlo, další šanci nabídne středeční duel v Edmontonu.
„Michal už je normálně v tréninku, ale tohle je nejtěžší část. Dostává se do strkanic, musí víc bruslit, občas to může být frustrující,“ říká Quenneville v rozhovoru pro CSN. „Vypadá to jako dlouhá cesta, ale blíží se k okamžiku, kdy může vyhlížet návrat do sestavy a možnost hrát. Má za sebou těžké zranění.“
Rozsíval si úkoly naplánované kondičními strážci splnil, na šéfovi lavičky teď bude najít členovi dvou vítězných týmů ve Stanley Cupu místo na soupisce. Při současné absenci dalšího dlouhodobého maroda Duncana Keitha (koleno) to zatím vypadá na střídání na postu šestého obránce s mladíkem Erikem Gustafssonem či Davidem Rundbladem.
„Návrat do tréninku byl náročný, ale tím si musí projít každý, kdo se potřebuje dostat zpátky do formy,“ chápe Rozsíval. „Abych řekl pravdu, teď už si to docela užívám. Cítím se lépe a cítím, že se mi vrací fyzička. Cítím, že se blíží návrat, takže jsem  možná až přehnaně vzrušený.“
„Dneska jsme trénovali souboje jeden na jedno a dva na dva, což jsem předtím moc nezkoušel. Je dobře, že se můžu otestovat v takovýchto situacích. Každým dnem se cítím lépe a doufám, že brzy začnu hrát,“ uzavírá 37letý obránce, kterého Blackhawks i přes jeho zdravotní problémy pozvali do kempu a nabídli mu další smlouvu.
Foto: Lisa Gansky

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -