- Reklama -

Tisíc bodů v jednom dresu. Před Marleauem to dokázalo jen patnáct hráčů

- Reklama -

Exkluzivní skupina hokejistů, kteří v zápasech základní části NHL nasbírali 1000 bodů, se včera rozrostla o Patricka Marleaua, takže má 83 členů. Útočník San Jose ale bude v jejím rámci patřit do ještě vybranější společnosti – mezi šestnáctku mužů, kteří bájnou metu pokořili v dresu jednoho klubu.
„Teprve když mi všichni gratulovali a házeli kolem sebe různými čísly, jsem získal správný obraz, jak velké věci jsem dosáhl,“ zahrál si na skromného 36letý veterán. „Dokud to nezažijete, nevíte, co to obnáší.“
Scénu pro vstup mezi hokejové legendy si nemohl vybrat lépe. V Pittsburghu, kam Žraloci v sobotu zavítali, byl kanadský hokejista v roce 1997 draftován (i když ne v hale Consol Energy Center, nýbrž v původní Civic Aréně). Sharks si tehdy Marleaua vybrali ze druhého místa, před nimi sáhl Boston po Joe Thorntonovi.
„Pittsburgh se pro mě stává významným městem, tohle si budu navždy pamatovat,“ pousměje se Marleau, jehož úspěch zmínili Penguins i na kostce nad ledem. „Nečekal jsem to, je to od nich velmi hezké. Děkuji jim za to.“
Zatímco Tučňáci se chovali jako zdvořilí hostitelé, Žraloci je obrali o vše, co mohli – tedy o dva body. V 8. minutě začala u Marleaua akce zakončená dorážkou Brenta Burnse z levého kruhu, ve 34. minutě si stejná dvojice za asistence bývalého hráče Pittsburghu Paula Martina gólovou radost zopakovala. Hosté šli do vedení 2:1, které ve třetí třetině ještě pojistil právě Martin.
„Nepřevedli jsme nejlepší výkon, takže je ohromné, že jsme zvítězili a získali dva body,“ měl dvojnásobný důvod k úsměvu Patrick Marleau. „To se nepovede každý večer. Odehráli jsme náročných šedesát minut proti silně ofenzivnímu týmu se spoustou dobrých hokejistů.“
San Jose má ale ve svých řadách také hodně kvalitních hráčů a Marleau k nim patří. Ke vstupu do společnosti Maria Lemieuxe, Steva Yzermana, Joe Sakice a dalších potřeboval 1349 zápasů, během nichž nasbíral 462 branek a 539 asistencí.
Foto: Bridget Samuels

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -