Nesmrtelný Dominátor. Hašek jako první český hokejista v torontské Síni slávy

Bude to zítra v Torontu velká sláva, tak jako každý rok. National Hockey League si svých legend minulosti náležitě cení a uvedení nových členů do Hokejové síně slávy v Torontu je vždy sledovanou událostí. Letošní skupina oceněných je navíc vskutku reprezentativní. Do prestižní Hockey Hall of Fame vstupují Dominik Hašek, Peter Forsberg, Rob Blake, Mike Modano, rozhodčí Bill McCreary a, in memoriam, bývalý kouč Pat Burns. Již včera obdrželi všichni noví členové pamětní prsteny, za Burnse jej převzala jeho manželka.
Letošní skupina nových členů je vskutku pozoruhodná. Každý ze čtveřice hráčů je z jiné hokejové země, zastoupení mezi oceněnými má Kanada, USA, Švédsko a ČR. Tři z nich, Hašek, Forsberg a Blake, mají ve sbírce zlatou olympijskou medaili. Forsberg a Blake jsou také členy prestižního Triple Gold Clubu, exkluzivního klubu pětadvaceti vítězů Stanley Cupu, ZOH a MS. Modano je zase považován za jednoho z nejlepších hokejistů, kteří kdy oblékali dres s pruhy a hvězdami. V roce 1996 byl jedním z klíčových hráčů USA při slavném triumfu ve Světovém poháru.
Pro každého hokejistu je uvedení do HHOF velká pocta, z českého pohledu se navíc jedná o premiéru. Dominik Hašek je totiž prvním českým hráčem, kterému se této cti dostalo.
Zajímavý na Haškově příběhu v NHL je také fakt, že k němu vůbec nemuselo dojít. Blackhawks jej draftovali v roce 1983 až na 199. místě. Když o sedm let později konečně do zámoří dorazil, zaujal zejména svým netradičním stylem chytání. V brankovišti se válel na zádech, zahazoval hokejku, přikrýval puk vyrážečkou. Ačkoli měl Dominátor za sebou úspěchy v domácí lize i na mezinárodním poli, v zámoří v něm zpočátku neviděli toho geniálního a odhodlaného šampiona, jakým se později stal.
V Chicagu za Edem Belfourem moc příležítostí nedostal, během dvou sezón odchytal jen pětadvacet zápasů.  Nakonec jej Blackhawks vyměnili do Buffala za Stephanea Beauregarda a budoucí vyrovnání. To se později ukázalo jako vysvobození. Nebýt této výměny, kdo ví, jakým směrem by se Haškova zámořská kariéra ubírala.
U Niagarských vodopádů se jeho hvězda rozzářila naplno. Po výměně do Buffala v roce 1992 zůstal v dalším roce nechráněný při rozšiřovacím draftu, přesto si jej nikdo nevybral. Hned v další sezóně pak získal svou první Vezina Trophy. I ti, co nejprve opovrhovali jeho neortodoxním stylem, mu dnes skládají poklony a považují jej za jednoho z nejlepších gólmanů hokejové historie. Nakonec se „Dominátor“ mohl dvakrát radovat ze Stanley Cupu (2002, 2008).
Olympijský vítěz z Nagana má ve sbírce ze ZOH ještě bronz, je medailistou z MS i juniorského šampionátu. V Buffalu drží přes pětadvacet klubových rekordů a 19. ledna na něj čeká další velká pocta, to Sabres slavnostně vyvěsí pod strop haly jeho dres číslo 39. V Detroitu zase překonal během tažení za Stanley Cupem v roce 2002 klubový rekord v počtu odchytaných utkání, minut, výher a čistých kont během jediného play off. Jeho procentuální úspěšnost zásahů za celou kariéru činí 92,2%, žádný jiný gólman, který odchytal alespoň 220 zápasů, se takovou úspěšností pochlubit nemůže.
Z dlouhého seznamu Haškových rekordů vybíráme ty nejzajímavější. 735 odchytaných zápasů je nejvíce mezi evropskými brankáři. S jednaosmdesáti shutouty je v historické tabulce na šestém místě, devátá příčka mu patří podle průměru branek na zápas (2,20), v celkovém počtu výher je Hašek jedenáctý (389).
V sezóně 1993/94 byl prvním evropským gólmanem, který vyhrál statistiku průměru gólů na zápas, po dlouhých dvaceti letech byl navíc prvním brankářem, který stlačil průměr pod dvě branky na utkání. V roce 2002 se stal prvním gólmanem z Evropy, který jako jednička dovedl svůj tým ke Stanley Cupu.
Po Mikeu Liutovi byl teprve druhým brankářem, jenž obdržel cenu Lester B. Pearson Award, kterou udělují nejužitečnějšímu hráči sezóny sami hokejisté. Žádný jiný muž s maskou nezískal dvakrát ceněnou Hart Trophy. Hned šestkrát si domů odnesl Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana sezóny (1994, 1995, 1997, 1998, 1999, 2001). V každém z těchto ročníků byl zvolen do prvního All-Star týmu.
Pokud jde o jeho statistiky v play off, jsou rovněž obdivuhodné. Šest nul během jednoho play off je druhým nejlepším výsledkem historie. Celkový počet patnácti čistých kont v play off jej řadí na třetí místo, jednašedesát výher v play off znamená desátou pozici. Z dalších rekordů připomeňme nejvíce čistých kont během jednoho měsíce (6) nebo nejvíce úspěšných zásahů při shutoutu (70). U nás byl vyhlášen nejlepším hokejistou století, sportovcem roku, je pětinásobným držitelem Zlaté hokejky.
Jeho bývalý spoluhráč z Buffala a člen slavné edmontonské dynastie osmdesátých let, Grant Fuhr, na Haška vzpomíná s respektem. „Znal jsem Doma z Canada Cupu, protože vždy chytal za český tým. Věděl jsem, že je talentovaný. Překvapilo mne, když jej Chicago vyměnilo do Buffala. Sice měli Belfoura, ale Dom byl skvělý brankář. Byl velmi chytrý, všechno analyzoval a měl odlišný styl,“ vybavuje si Fuhr.
„Když mě později také vyměnili do Buffala, byl jsem překvapený, protože už měli Haška. Bylo mi jasné, že budu muset být hodně dobrý, protože Dominik byl hodně dobrý,“ dodal Fuhr. „Byli jsme spoluhráči, snažili jsme se jeden druhého tlačit k tomu, aby se zlepšoval. Dom dřel na tréninku tvrději než kdokoli, koho jsem viděl, proto jsem musel i já tvrdě makat. Bylo to pro mě dobré. Byla zábava ho sledovat, byl tak jiný. Nikdo v severní Americe nechytal takovým stylem,“ vzpomíná legendární černý gólman.
Hašek si pozvání do Síně slávy pochopitelně velmi váží. „Nikdy jsem o tom nepřemýšlel. Snil jsem o tom, že jednou budu dělat jedničku v týmu NHL. Posílali mě na farmu a byl jsem v týmu s Eddiem Belfourem, držitelem Vezina Trophy. Bylo mi pětadvacet a tohle by mě nikdy nenapadlo,“ řekla česká legenda.
„Chytání je puzzle o tisíci dílcích a Dom je asi jediný gólman, jakého jsem kdy viděl, u něhož byly všechny dílky na svém místě,“ říká Mitch Korn, trenér brankářů Washingtonu, jenž Haška důvěrně zná z působení v Buffalu. „Jeho styl nazývali neortodoxním pouze z toho důvodu, že on byl prvním, kdo skloubil atletičnost a chytrost s různorodými brankářskými schopnostmi,“ říká další bývalý gólman Jim Corsi.
„Nejlepší na Domovi bylo to, že uměl číst hru jako Brodeur nebo Roy, navíc měl celou sadu dovedností. Ať už to byla reakce na puk, strážení vlastní branky nebo přerušení hry ještě před tím, než se soupeř dostane do nebezpečné pozice. Uměl všechno. Byla to devastující kombinace,“ vzpomíná Corsi. „Hrál hokej, jako by to byly šachy. Věděl, co se v příštím okamžiku stane,“ doplňuje Korn.
Fuhrovo zranění zkraje sezóny 1993/94 otevřelo Dominikovi cestu do branky a zbytek je historie. Pět čistých kont během jediného měsíce, na konci sezóny úspěšnost zásahů skvělých 93 procent, první Vezina Trophy a společně s Fuhrem William Jennings Trophy pro tým, který inkasoval nejméně branek, to jsou hlavní vzpomínky na průlomovou sezónu. Nominace na Hart Trophy byla jen třešničkou na dortu.
O tři roky později Hart Trophy získal, jako první gólman od roku 1962, kdy ji obdržel Jacques Plante. V roce 1998 ji Hašek dostal podruhé. V roce 1999 mu statistici zapsali nejlepší čísla kariéry: průměr 1,87 branky na zápas a úspěšnost zásahů 93,7%. Podceňované Buffalo dotáhl až do finále Stanley Cupu.
Po osmi letech u Sabres, kdy večer co večer čelil množství střel, zamířil do Detroitu, kde v sezóně 2001/02 zaznamenal rekordních jednačtyřicet výher a poprvé v kariéře zvedl nad hlavu Stanley Cup. O šest let později si tento pocit zopakoval.
„Na tréninku bylo nejtěžší dostat ho z ledu. Chtěl pracovat tak dlouho. Říkal jsem mu, že máme tři zápasy ve čtyřech dnech, navíc venku, tak ať si něco nechá na zápas a nevydává zbytečně síly na tréninku. On mi odpověděl, že chce další cvičení. Když pak odcházel z ledu, nemohl se trefit do dvířek, jak byl totálně vyšťavený,“ vzpomíná Jim Bedard, dlouholetý trenér gólmanů Red Wings.
Ohromná píle v tréninku, cílevědomost a soutěživost, to jsou atributy, které dostaly Dominika Haška na samotný vrchol. V pondělí dostane jeho kariéra zlaté razítko. Z „Dominátora“ bude už navždy „Hall of Famer“. Nutno dodat, že naprosto zaslouženě. Gratulujeme!