V březnu ho zařadili do klubové síně slávy v Buffalu. V červnu se dozvěděl, že bude stejným způsobem poctěn i od celé NHL, ceremonie se bude konat v listopadu v sídle HHOF v Torontu. Pro Dominika Haška tím ale období plné oslav neskončí. 13. ledna příštího roku Sabres slavnostně vyvěsí jeho dres s číslem 39 pod střechu haly First Niagara Center.
Symboličtější termín si Šavle vybrat nemohly – do města zavítají hokejisté Detroitu, tedy týmu, v jehož dresu prožil legendární český brankář své největší úspěchy. Zatímco v Buffalu sbíral individuální ocenění v podobě dvou Hartových a šesti Vezinových trofejí, doplněné o dvě trofeje Teda Lindsayho, s Rudými křídly dvakrát pozvedl nad hlavu Stanleyův pohár. Sláva se navíc koná dva týdny před Haškovými 50. narozeninami.
U Niagarských vodopádů strávil pardubický rodák devět sezón. Kromě výše zmiňovaných hlavních trofejí zde dvakrát vybojoval ještě William Jennings Trophy za nejnižší brankový průměr. Když se loučil, byl se 491 odchytanými zápasy a 234 výhrami klubovým rekordmanem, teprve nedávno ho předstihl Ryan Miller. 55 Haškových shutoutů je ale zatím nedostižných, na překonání jeho 68 startů a 37 vítězství v play off si u Šavlí budou muset také nějaký čas počkat.
„V roce 1992 jsem přemýšlel o návratu do Evropy, protože jsem nastupoval jen na farmě Chicaga v Indianopolis. Nakonec jsem zůstal a po výměně do Buffala dostal šanci. Byla to ta nejlepší věc, která mě mohla potkat, protože v Buffalu jsem dostal příležitost hrát a dokázat, že umím chytat na nejvyšší úrovni,“ vzpomenul Hašek v červnu na svůj příchod k Sabres.
V Bufallu visí u stropu zatím šest dresů. Klub v minulosti tímto způsobem vzpomenul výkonů Gilberta Perreaulta (č. 11, v roce 1990), Ricka Martina (č. 7, 1995), Reneho Roberta (č. 14, 1995), Tima Hortona (č. 2, 1996), Dannyho Garea (č. 18, 2005) a Pata LaFontainea (č. 16, 2006).
Dominik Hašek ve víru oslav
- Reklama -
- Reklama -
- Reklama -
