Všichni tři prožili naprosto skvělý rok. Bez přehánění se dá říci, že si jako nováčci podmanili NHL. Vancouverský Quinn Hughes měl při přerušení soutěže na kontě 53 bodů, coloradský Cale Makar se také dostal na padesátku (50 bodů v 57 zápasech, průměr 0,88 bodu na zápas). Výtečně hrál i další ofenzivně laděný nováček mezi beky, Adam Fox z New York Rangers (42 bodů). Včera se tihle tři výjimeční mladí hráči sešli ke společnému videohovoru.
Na úvod online schůzky se moderátor mladých beků zeptal, kde se zrovna nacházejí. Kde tahle trojka tráví období, kdy NHL stojí? „Jsem v Calgary u rodiny, u mladšího bráchy. Snažím se zůstat aktivní, hrajeme hokej okolo baráku, ale to je tak všechno,“ říká albertský rodák Cale Makar. S bratry tráví svůj čas také opora Canucks. „Jsme v Michiganu a pořád něco vymýšlíme, abychom se zabavili. Hrajeme basket, hokej na kolečkových bruslích, trochu šachy. Prostě cokoli, abychom nějak zabili čas,“ říká Quinn Hughes. Třetí do party, Adam Fox, je v New Yorku. „Snažím se zůstat naživu a nenudit se celé dny,“ hlásí.
Tahle COOL trička NHL chceš!
Hokej jim všem samozřejmě chybí. „Před pár týdny jsem si koupil kolečkové brusle. Nepamatuji si, že bych byl někdy takhle dlouho bez ledu,“ říká Hughes, jenž před časem sdílel na sociálních sítích video, jak na cestě před domem hraje s bratry Lukem a Jackem „in-line“ hokej. „Je fajn, že nemusíme být celé dny zavření doma,“ dodal. A inspiroval tím svého soupeře v boji o Calder Trophy.
„Když jsem viděl to Quinnovo video, hned jsem si taky objednal kolečkové brusle. Měly by být na cestě,“ směje se Makar. „Dřív jsem byl zvyklý být po skončení sezóny bez ledu maximálně měsíc. Je divné vůbec nebruslit,“ souhlasí Fox.
Všechny tři spojuje cesta, kterou prošli, než se dostali do NHL. Všichni zářili v americké univerzitní soutěži. Američané Hughes (Michigan) a Fox (Harvard) se do NCAA dostali tak nějak přirozeně. To u Kanaďana Makara (UMass) to byla možná překvapivá volba. Poté, co doslova trhal na kusy nižší juniorskou soutěž AJHL (Alberta Junior Hockey League), zvažoval, co dál. Proč nezvolil raději kanadskou juniorku?
„Každý to má asi jinak, ale já jsem věděl, že nejsem moc velký, a vysoká mi dá příležitost, abych zapracoval na svém těle a taky na mentální stránce. Zkrátka jsem věřil, že v tu dobu to pro mne bylo správné rozhodnutí. A jak se ukázalo, prožil jsem tam dva roky, které patří k nejlepším v mém životě,“ svěřil se zadák Colorada.
Dva roky tak měla tahle trojka možnost navzájem se pozorovat. „Quinna jsem trochu znal z NTDP (americký rozvojový program). Na univerzitě byl o rok níže než já. Nepamatuji si, že bychom proti Michiganu hráli, ale znali jsme se i z juniorského mistrovství světa. Na šampionátu jsme hráli i proti Caleovi. S tím jsem se potkal loni na turnaji NCAA, ale nedopadlo to moc dobře,“ vybavuje si Adam Fox.
„Více jsem začal Calea vnímat loni v play-off. Sledovali jsme to s kamarády doma v Michiganu. Přišel do rozjetých bojů o Stanley Cup a asi po deseti minutách skóroval. Říkal jsem si, že je to něco šíleného,“ vzpomíná na loňský Makarův vstup do NHL Quinn Hughes. Kanaďan tehdy během týdne získal cenu Hobey Baker Award pro nejlepšího univerzitního hráče, postoupil se svým týmem až do finále Frozen Four NCAA, následně podepsal smlouvu s Avs a vstřelil svůj první gól v NHL ve svém prvním zápase, navíc rovnou v play-off.
Bude hrát Pasta ve svém? Virus je proti
Řeč přišla i na jeden zážitek, který všechny tři hráče spojuje – vzájemné utkání pod otevřeným nebem na juniorském MS v Buffalu před dvěma lety. „Byl to jedinečný zážitek. První třetina byla zábavná, ve druhé a ve třetí jsme ale pěkně mrzli, bylo snad mínus dvacet. Hustě sněžilo a každou chvíli museli odhrnovat sníh z ledové plochy. Ale získali jsme tehdy zlato a byla to pro mne skvělá zkušenost,“ ohlíží se za zlatým šampionátem Makar.
„Led byl ve druhé a třetí třetině příšerný. Prohrávali jsme před třetí třetinou 3:1 a já s tím chtěl hrozně moc něco udělat, ale nebyl jsem ničeho schopen. Led byl strašný. Ale jak řekl Cale, byla to výborná zkušenost. Bylo tam snad 50 tisíc lidí a byl to opravdu zážitek,“ souhlasí se svým kanadským soupeřem Hughes. A přidává ještě jednu historku. „Podmínky byly opravdu šílené. Cestou ze zápasu jsme s autobusem uvízli ve sněhu a asi dvacet lidí nás muselo tlačit, aby nás vyprostili,“ vzpomíná.
Pro každého obránce je nesmírně důležité, s jakým parťákem nastupuje v obranné dvojici. A všichni tři uchazeči o Calder Trophy přisuzují velkou zásluhu na svém úspěchu svému partnerovi z obrany. Adam Fox tvoří v New York Rangers prakticky nerozlučnou dvojici s dalším americkým mladíkem – Ryanem Lindgrenem.
„Sblížili jsme se už v NTDP. Perfektně se doplňujeme. On je defenzivněji zaměřený a neuvěřitelně tvrdý, což mé hře skvěle vyhovuje,“ říká na adresu Lindgrena Fox. A nezapomene si do kamaráda rýpnout. „Jeho tvář asi uvítala, že sezóna byla přerušena. Snad v každém zápase dostal pukem nebo vysokou holí. Myslím, že jeho obličej karanténu potřeboval,“ směje se Fox.
Zatímco dvojice z New Yorku se výborně znala už z dřívějška, Makar skočil rovnýma nohama z NCAA do NHL a svého partnera z obrany vůbec neznal. „Znal jsem z týmu jenom Jostyho (Tyson Jost, pozn. autora). Tuším, že jsem nastoupil s Nemethem. Letos je mým parťákem nejčastěji Ryan Graves a můžu se na něho maximálně spolehnout. Má asi nejlepší plus/mínus v lize, což ukazuje, jak je týmu prospěšný,“ chválí svého kolegu z obrany Kanaďan.
Nejzkušenějšího parťáka má Quinn Hughes. Ten ve Vancouveru nastupuje vedle Chrise Taneva. „Je to jeden z nejvíce nedoceněných hráčů v lize. Je hrozně chytrý a šikovný, klape nám to spolu,“ pochvaluje si.
Tak jako většina malých hokejistů, i tihle tři měli v mládí svoje vzory. „Pro mě, kluka z Calgary, to byl Jarome Iginla. Bylo úžasné sledovat, jak se choval na ledě i mimo led a co znamenal pro město. Pokud mám zmínit obránce, líbili se mi Drew Doughty nebo Nick Lidström. Taky jsem dělal školní projekt o Bobby Orrovi,“ říká Makar.
Rangers se zachovali strašně, pustil se Zuccarello do bývalého mančaftu
Ke komu vzhlížel Quinn Hughes? „Sidney Crosby. Z Američanů asi Patrick Kane. Později, když jsem začal hrát v obraně, jsem sledoval Duncana Keitha,“ říká. „Mým oblíbeným hráčem byl Nick Lidström. Táta fandil Rangers, takže jsme hodně sledovali i Briana Leetche,“ říká Adam Fox.
Všichni také zavzpomínali na svůj první zápas v NHL. Co jim utkvělo v paměti nejvíce? „Před zápasem jsem se rozcvičoval na chodbě, byl jsem trochu nervózní, nevěděl jsem, co očekávat. A přišel za mnou Tyson Barrie a povídá: neboj, kluku, tohle je snadná liga. Pomohlo mi to, abych se uklidnil,“ prozrazuje Cale Makar.
Který útočník ze současné NHL jim nejvíc nahání hrůzu, kdo se nejhůř brání? „Musím říct Nathana (MacKinnon). Je zábava proti němu hrát na tréninku. Ale jinak je to zabiják. Nikdy nevíte, kdy vystřelí. A z ostatních týmů? McDavid, Pastrňák, Crosby, ti se velmi těžce brání,“ říká Makar.
„McDavid. Řítí se na vás tou svou rychlostí, je to až děsivé. A pak MacKinnon. Je taky rychlý a dělá ty svoje spin-o-rama otočky. Párkrát mě pěkně vymotal,“ směje se Quinn Hughes. „Souhlasím s McDavidem,“ přikyvuje Adam Fox a připomíná McDavidův gól z Toronta, kdy kapitán Oilers před útočnou modrou zpomalil, aby vzápětí bleskově prosvištěl okolo obránce a skóroval.
A s kým se jako obránci neradi přetlačují v předbrankovém prostoru? „Možná vás překvapím, ale řeknu Jordana Staala. Hrajeme proti nim (Carolina) často a on se velmi těžko odstavuje,“ má jasno Adam Fox. „Mě jako první napadá Ryan Getzlaf. Je vysoký a silný, dá to s ním velkou práci,“ říká Cale Makar. To Quinn Hughes má jiné kandidáty. „Brady a Matthew Tkachukovi. Jsou silní, nepříjemní, a dokáží tečovat, dorážet,“ jmenuje americké bratry.
Když měli říci svůj názor na to, který bek má nejtvrdší střelu, vzácně se shodli. Když na brankovišti před svou brankou bojují se soupeřovým útočníkem a na modré napřáhne montrealský Shea Weber, jde o děsivý zážitek.
A co by závěrem vzkázali Makar, Hughes a Fox fanouškům? „Hlavně na sebe dávejte pozor, zůstaňte zdraví, a snad se brzy uvidíme.“
