Ve své bohaté kariéře vyhrál Jarome Iginla, co se dalo. Je juniorským mistrem světa, dvakrát vyhrál prestižní juniorský Memorial Cup. Ovládl i světový šampionát dospělých. Je dvojnásobným olympijským vítězem, s kanadskou reprezentací se radoval také ze zisku Světového poháru.
Ve sbírce má prestižní individuální trofeje, dvakrát byl nejlepším střelcem sezóny (Maurice Richard Trophy 2002 a 2004), jednou vyhrál bodování (Art Ross Trophy 2002). Ve sbírce má také Ted Lindsay Award (2002) od samotných hokejistů, King Clancy Trophy za humanitární přínos a Mark Messier Leadership Award (2009). Jen ten Stanley Cup mu nebyl přán…
Dlouholetý kapitán Calgary Flames bude v listopadu uveden do Hokejové síně slávy v Torontu. Na tuto poctu nemusel čekat jako někteří jiní velikáni – dočkal se hned při první příležitosti, kdy mohl být vybrán. O tom, že se tak letos stane, prakticky nikdo nepochyboval, angličtina pro to má krásný výraz „no-brainer“.
A tento týden se předpoklady potvrdily, když Hockey Hall of Fame oznámila jména letošních oceněných. Vedle Iginly se hned na první pokus dostalo i na Mariána Hossu, trojnásobného vítěze Stanley Cupu ze Slovenska. Hned šestkrát zvedl slavný pohár nad hlavu bývalý zadák Kevin Lowe. Výběrová komise ukázala také na dalšího skvělého beka Douga Wilsona a kanadskou brankářku Kim St. Pierre. V budovatelské kategorii byl nominován současný generální manažer Edmontonu Ken Holland.
Při listopadovém uvedení do HHOF bude syn nigerijského otce a americké matky teprve čtvrtým členem Síně slávy tmavé pleti. Před ním byl do Síně slávy přijat první černošský hokejista v historii NHL Willie O’Ree, dlouholetý gólman Grant Fuhr a kanadská reprezentantka Angela James.
„Je to ohromná pocta,“ komentoval novinku populární Iggy. „Jako kluk jsem obdivoval Marka Messiera a Waynea Gretzkyho, tak jako každý kluk. Ale taky jsem sledoval Granta Fuhra. Bylo pro mne důležité vidět, že hráči tmavé pleti mohou hrát v NHL a mohou v této lize zářit,“ dodal.
Téměř celou kariéru zasvětil dresu s plamenem na hrudi. V Calgary působil mezi lety 1996 a 2013. V závěru kariéry postupně vystřídal dres Pittsburghu, Bostonu, Colorada a Los Angeles. Vysněnému poháru byl velmi blízko v roce 2004, Flames ale v sedmi zápasech padli s Tampou Bay.
Welcome to the Hockey Hall of Fame, Jarome Iginla. #HHOF2020 | #HHOF pic.twitter.com/UFnySXXgm4
— Hockey Hall of Fame (@HockeyHallFame) June 24, 2020
Jeho bodový součet v základní části se zastavil na kulatém čísle 1 300 bodů, odehrál přes patnáct stovek zápasů. V play-off přidal 81 utkání (37 branek, 31 asistencí). Jeho cesta začala na draftu v roce 1995, kde si ho v prvním kole na jedenácté pozici zamluvil Dallas. Stars jej ale později poslali do Calgary při výměně Joea Nieuwendyka. Během svého působení v lize byl Iginla ztělesněním pojmu „power-forvard“ a proslul jako příkladný lídr na ledě i mimo led. Nasázel 625 branek, dvakrát v kariéře pokořil ceněnou padesátigólovou hranici.
Když si v Salt Lake City 2002 poprvé pověsil na krk olympijské zlato, stal se prvním černým sportovcem, který zvítězil na zimních Hrách. O osm let později si tento pocit zopakoval před domácím publikem ve Vancouveru, navíc sehrál klíčovou roli u rozhodující trefy Sidneyho Crosbyho v prodloužení finálového zápasu. Byl to právě „Iggy“, kdo Crosbymu přistrčil puk v útočném pásu před zlatou trefou.
Ze sportovců obdivuje například Michaela Jordana či Tigera Woodse, ve volných chvílích si rád poslechne kapelu Nickelback. Příští týden oslaví tento rodák z Edmontonu třiačtyřicáté narozeniny a v listopadu ho mezi své členy přivítá Síň slávy. Naprosto zaslouženě.
