- Reklama -

Majitel Senators: nikdo si nemůže být jistý místem

- Reklama -

Před dvěma roky skončili pátí v Atlantické divizi, loni vypadli hned v prvním kole s Montrealem. Letos – devět zápasů před koncem základní části – najdeme Senátory na dvanácté příčce Východní konference, prakticky už bez šance na postup. Není divu, že z úst vlastníka Eugena Melnyka zněla v úterním rozhovoru pro list Ottawa Citizen hodně ostrá slova.
„Tohle už je přes hranu. Po sezóně jako je tahle už si nikdo nemůže být jistý. Před dalším ročníkem budeme muset udělat změny,“ varuje Melnyk. „Tenhle tým nemůže ustát fakt, že se nedostal do play off.“
Zloba 56letého muže se snášela na hlavy všech zodpovědných, od generálního manažera Bryana Murrayho přes trenéra Davea Camerona (na snímku) až po samotné hráče.
„Vrážím do toho 68 miliónů dolarů, tolik máme na výplatní listině. Je nesmysl chtít po nás víc. Všichni víme, že ostatní kluby také cpou do hokeje celá léta peníze a někteří se nedostali nikam, takže nezbývá, než to začít dělat jinak.“

Kouči Cameronovi kromě jiného vyčetl, že v zahajovacím utkání na domácí půdě poslal mezi tyče nováčka Matta O’Connora a nikoliv brankářskou jedničku Craiga Andersona. „Co to jako mělo znamenat? To bylo stupidní rozhodnutí,“ pronesl majitel Senators.
Cameron si je vědom, že se pod ním kývá křeslo. „Také jsem zklamaný, že se nedostaneme do play off. Pan Melnyk na to má plné právo, on platí účty.Má právo udělat změny, je to jen na něm.“
Jednu velkou už Ottawa provedla během sezóny, když z Toronta přivedla obránce Diona Phaneufa za útočníka Milana Michálka, máme-li vyjmenovat hlavní postavy trejdu, který Melnyk hodnotí pozitivně. Další změny v kádru budou určitě následovat, jak naznačují slova „velkého šéfa“.
„Hoši podávají nevyrovnané výkony. Některé dny vypadají jak vítězové Stanley Cupu, jindy jak hráči z ECHL. Vím, že musíme udělat nějaké změny. Tenhle tým by měl patřit mezi pět nebo šest nejlepších v lize,“ má představu Eugene Melnyk.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -