Nepřekonatelný. Tak se o tom počinu mluví od chvíle, kdy spatřil světlo světa. A stejný titul nese i kniha, která o tomto hokejovém příběhu pojednává. Jen si to představte – nasázet padesát branek v pouhých 39 utkáních. V dnešní NHL zhola nemožné. A ani v dobách, kdy padalo mnohem více branek než nyní, se to nikomu jinému nepovedlo.
Elitní klub
Padesát gólů za sezónu, to byla vždy známka extratřídy a příslušnosti k absolutní ligové špičce. Dát padesát gólů v prvních padesáti zápasech sezóny, to je ještě vyšší level a vskutku historický úkaz, kterého dosáhlo jen pár vyvolených. Před Gretzkym pouze Maurice „Rocket“ Richard (1944-45) a Mike Bossy (1980-81), po něm už jen Mario Lemieux (1988-89) a dvakrát Brett Hull (1990-91, 1991-92).
Pro pořádek dodejme, že hned několik hráčů dokázalo dát 50 branek ve svých prvních padesáti zápasech, ale nestihli to do padesátého zápasu týmu v sezóně, protože nějaké zápasy vynechali (Jari Kurri 50/50, Mario Lemieux 50/48, Alex Mogilnyj 50/46, Cam Neely 50/44).
A pak jsou tu tací, kteří 50/50 nestihli o jeden nebo dva zápasy a jubilejní trefu dali až v duelu číslo 51 nebo 52 – Bobby Hull, Charlie Simmer, Mario Lemieux a Bernie Nicholls.
Parádní sezóna
Ve své první sezóně 1979-80 se Gretzky podělil o titul nejproduktivnějšího hráče s Marcelem Dionnem, když oba nasbírali 137 bodů. V té následující už byl jasným králem bodování a Dionnea nechal daleko za sebou. A do ročníku 1981-82 vlétl opět jako uragán. Od začátku nikoho nenechával na pochybách, kdo je nejlepším hokejistou současnosti.
Po 26 zápasech měl na kontě už 31 tref. Pak se na chvíli zadrhl, když čtyřikrát za sebou neskóroval. Před vánoční pauzou se ale vrátil na správnou cestu, když za čtyři utkání nasázel deset branek (a celkem posbíral 19 bodů). Během vánoční pauzy svítilo v jeho statistikách: 41 branek, 37 utkání. Pak přišel 27. prosinec a čtyři trefy proti Los Angeles.
Po 38 zápasech měl tedy na kontě 45 přesných zásahů a všem bylo jasné, že padesátka v padesáti padne. Bylo jen otázkou času, kdy. Přesto nikdo nečekal to, co se onoho prosincového dne odehrálo v edmontonském Northlands Coliseu, kam přijeli Philadelphia Flyers.
Po Novém roce čekala na Oilers série tří domácích zápasů a fanoušci se dohadovali, ve kterém z nich k překonání magické hranice dojde. „The Great One“ měl ale jiné plány. Cílovou pásku už měl nadohled a chtěl mít tuto mimořádně sledovanou honbu za rekordem co nejdříve za sebou.
Nezapomenutelný edmontonský večer
Psal se 30. prosinec 1981, když dvacetiletý zázrak z Brantfordu vstoupil do historie, jako ostatně později ještě mnohokrát. Přesněji řečeno, ne vstoupil, on k té metě doslova dosprintoval.
Před utkáním proti Letcům byl ale opatrný. „Doufám, že jsem si všechny góly proti nim nevystřílel minule,“ vzpomněl na předchozí měření sil obou soupeřů. V posledním vzájemném zápase v březnu toho roku dal Philadelphii čtyři góly. Flyers tehdy platili za nesmírně rychlý, agresivní a defenzivněji laděný tým, proti kterému se nehraje snadno.
V den zápasu se navíc necítil úplně komfortně. V předchozím utkání proti Kings si pochroumal koleno, které ho stále bolelo. Do toho všechen ten tlak od fanoušků a novinářů, kdy překoná padesátku.
Se svou bolístkou se svěřil kouči Glenu Satherovi. Lítosti se ale nedočkal. „Slats“ po něm hodil lepicí pásku a vrazil mu do ruky dva aspiriny. „Tohle si dej na koleno,“ utrousil a odešel z kabiny. Gretzkyho to rozesmálo, nicméně poslechl. Oblepil si bolavé koleno aspirinem, vyjel na led a pětkrát skóroval.
Během úvodních deseti minut překonal Peta Peeterse dvakrát a už v čase 23:54 dovršil hattrick. V čase 45:13 přidal další zásah, čímž se dostal na součet 49. Byl to jeho čtvrtý čtyřgólový zápas v sezóně. Pět branek dal do té doby ale jedinkrát v kariéře, v únoru 1981 proti St. Louis. Rozhodně to pro něj nebyla žádná rutinní věc.
Toho večera to ale dokázal podruhé. Střelou do prázdné branky při power-play soupeře uzavřel skóre zápasu na 7:5 pro domácí. Padesátka byla pokořena. Diváci v hale šíleli a hokejový svět se klaněl. Na světelné tabuli blikala magická číslovka padesát. Čas branky: 59:57.
Gretzkyho spoluhráči naskákali na led, aby v rohu kluziště gratulovali čerstvému rekordmanovi. „Tohle je teda něco,“ utrousil na komentátorském stanovišti Don Cherry. „Tenhle chlap dal padesát gólů dřív, než se ostatní dostali na třicet,“ kroutil hlavou nad tím, čeho byl právě svědkem.
Sedmnáct a půl tisíce diváků v hale bylo u vytržení. Protože hráči naskákali na led, udělil rozhodčí Kerry Fraser Oilers dvouminutový trest za zdržování hry. Satherovi to bylo úplně jedno, zápas byl rozhodnutý a do konce zbývaly tři vteřiny. Proč by hráči nemohli přímo na ledě slavit jeden z nejúžasnějších výkonů sportovní historie? „To je něco neuvěřitelného. Tohle nikdy nikdo nepřekoná,“ předpověděl kouč.
Nikdy nebude překonán?
Když odcházel do hokejové penze, byl Gretzky držitelem jednašedesáti rekordů NHL. Padesátku v devětatřiceti zápasech sám označil za rekord, který se bude jeho následovníkům překonávat nejhůř. „Lidé se mě pořád ptají na můj oblíbený rekord a já jim říkám, že to je tento. Rekordy jsou od toho, aby se překonávaly, to je kořením sportu, ale myslím, že tento bude hodně těžké překonat,“ prohlásil o svém památném výkonu.
A zdá se, že měl pravdu. Čtyřicet let se k tomuto výkonu nikdo ani nepřiblížil. Nejblíž byl Mario Lemieux, který dal jednou padesátou branku ve 46. zápase sezóny. Druhý nejlepší výkon historie to ovšem není. Ten drží také Gretzky, který dva roky po svém úchvatném představení proti Philadelphii nasázel 50 branek ve 42 duelech. Padesát gólů v padesáti zápasech pak zvládl ještě jednou, celkem tedy třikrát.
V sezóně 1981-82 po dovršení padesátky nepolevil. Překonal dosud platný rekord Phila Esposita v počtu branek za sezónu (76) a zastavil se až na čísle 92. To je dodnes platný rekord NHL a zároveň další z těch, které bude téměř nemožné překonat. K tomu přidal 120 asistencí. Celkový součet 212 bodů je dodnes druhým nejlepším výkonem historie. Absolutní rekord (215) drží samozřejmě také Gretzky, který je jediným hráčem, jenž se přehoupl přes 200 bodů za sezónu (dokázal to celkem čtyřikrát!).
Komplimenty ze všech stran
Zajímavostí je, že den před svým úchvatným pětigólovým představením byl magazínem Sporting News vyhlášen Mužem roku. Přestože od triumfu Američanů na ZOH v Lake Placid uplynuly necelé dva roky a „Zázrak na ledě“ měli všichni ještě v živé paměti, netěšil se hokej ve Spojených státech takové oblibě jako dnes. Ocenění kanadského hokejisty v prestižní anketě amerického časopisu byla tedy velká věc. O den později pak Gretzky jasně ukázal, že si tento titul zaslouží.
„Wayne není jen tak někdo a tohle není jediný rekord, který překoná. Zdá se, že má namířeno ke stovce. Myslím, že to může dokázat. Může dát sto gólů za sezónu,“ prohlásil před velkým Gretzkyho večerem Mike Bossy, smířený s tím, že jeho a Richardův rekord (50 v 50) bude brzy překonán.
„Když zbývala do konce jedna minuta a oni hráli bez brankáře, udělal bych cokoli, abych se dostal k puku. Přebruslil bych i Paula Coffeyho!,“ vzpomínal později Gretzky. „Bill Barber mi pak říkal, že v momentu, kdy jsem vystřelil na prázdnou branku, se chystal hodit svou hůl. Gól by sice platil automaticky, ale byla by to kuriózní věc. Jen si představte kvízovou otázku: kdo nastřílel 50 gólů, aniž by vůbec dal ten padesátý?“, dodal se smíchem.
Překvapen z fantastického individuálního výkonu byl kouč Philadelphie Pat Quinn, který byl před zápasem v klidu a vůbec si nepřipouštěl, že by rekord mohl padnout zrovna proti jeho týmu. „Kdyby mi někdo před zápasem řekl, že nám dá pět gólů, vsadil bych se s ním o spoustu peněz. Na tento výkon žádné superlativy nestačí,“ poklonil se.
V němém úžasu byli i Gretzkyho spoluhráči, přestože moc dobře věděli, čeho je hráč s číslem 99 na zádech schopen. „Věci jako tohle by se prostě neměly stávat. Tohle je přece nemožné. Vždyť on dal devět gólů za dva zápasy,“ kroutil hlavou Paul Coffey.
„Wayne o svých gólech moc nemluví, ale když jsem s ním ráno hovořil, říkal, že nevidí důvod, proč by těch pět branek nemohl dát dnes proti Flyers. Vezl jsem ho na oba poslední zápasy. Proti Kings dal čtyři góly. A když jsem ho dnes vyzvedl, říkal mi v autě, že dnes jich dá pět. Odpověděl jsem mu, že pokud dá pět, tak asi vyhrajeme,“ vyprávěl s úsměvem Kevin Lowe.
„Nikdy nejdu do zápasu s tím, že dám pět gólů. Ale taky si nikdy neříkám, že je dát nemůžu,“ komentoval to Gretzky. „První gól byl trošku náhodný a pamatuju si, jak jsem přijel na střídačku a Cof mi povídá, že dnes je ten večer. On mi vždycky říká, že když dám gól nebo asistenci na začátku utkání, dostanu se na vlnu a můžu mít ten večer klidně šest, sedm bodů,“ vzpomínal Gretzky.
„Je to šílené, naprosto děsivé. On se zkrátka vynoří odnikud a skóruje,“ nechápal hrající asistent Flyers Bobby Clarke. Byl to právě Clarke, kdo společně s Paulem Holmgrenem po utkání dlouho čekal, až Gretzky zůstane v kabině sám, aby mu k historickému výkonu pogratuloval v soukromí. „Bylo to úžasné. Ještě před dvěma lety jsem se na Bobbyho Clarkea díval v televizi a on mi teď gratuluje,“ ocenil hezké gesto hrdina večera.
„Když jsem hrál proti Bobbymu Orrovi, věděl jsem přesně, co se stane, co mohu očekávat. Ale u tebe nikdy nevím, kde jsi a odkud se vynoříš. Vše, co o tobě píšou, je pravda. Nemám slov,“ řekl mu Bobby Clarke.
„Nikdo nečekal, že bych toho dne mohl dát pět branek a já jsem z toho byl taky překvapený. Ale všechno mi vycházelo. Glen mě ve třetí třetině posílal na led každou chvíli, takže jsem měl spoustu příležitostí,“ vybavuje si Gretzky.
„Byl jsem si jistý, že do padesátého zápasu padesátku překonám, ale nemyslel jsem si, že to bude ten večer. Nešel jsem do zápasu s tím, že dám pět gólů. Ale cítil jsem, že když se mi povede dát rychlý gól, mohl bych dát klidně dva nebo tři a dostat se k té metě hodně blízko,“ vzpomíná ve své knize 99: His Game, His Story.
„Vtipné je, že pokud bych byl opravdu ve formě, mohl jsem ten večer dát osm nebo devět gólů. Poté, co jsem skóroval počtvrté, jsem měl totiž tři nebo čtyři další velké šance. Peeters je ale všechny pochytal. Po tom čtvrtém gólu jsem si byl jist, že tu padesátku dám. Ale čas ubíhal a já začal pochybovat,“ přiznal ve svém životopise.
Zítra uplyne od onoho magického edmontonského večera čtyřicet let.
Použité zdroje:
Mike Brophy, Todd Denault:
Unbreakable, 50 Goals in 39 Games
(Wayne Gretzky and the Story of Hockey’s Greatest Record)
Al Strachan:
99 Gretzky: His Game, His Story
Scott Morrison:
100 Years, 100 Moments (A Centennial of NHL Hockey)
Lorna Schultz Nicholson:
Grit and Glory (Celebrating 40 Years of the Edmonton Oilers)
