- Reklama -

Trofej a loučení. NHL ocenila bratry Sedinovy za jejich humanitární přínos

- Reklama -

O tom, že Henrik a Daniel Sedinovi mají zlatá srdce a jsou příkladnými sportovci i občany, se ví dlouho. Na slavnostním galavečeru v Las Vegas se jim za jejich skutky dostalo také oficiálního uznání od NHL. Švédská dvojčata, která se po skončení základní části rozloučila s aktivní hokejovou kariérou, si domů odnesla King Clancy Memorial Trophy.
Fanshop týmu
Tato cena je každoročně udělována hráči, který prokáže mimořádné vůdčí schopnosti na ledě i mimo hokejové arény a k tomu významně přispívá komunitě v humanitární oblasti. Asi není třeba dodávat, že nikdy dříve se o tuto cenu nedělili žádní bratři. Jak je vidět, i po skončení kariéry pokračují Henrik a Daniel v přepisování historie.
Sedinové během svého působení ve Vancouveru vykonali mnoho dobrého. Významně podporovali organizace jako Canucks For Kids Fund, Canuck Place Children’s Hospice a spolu s svými manželkami věnovali jeden a půl milionu dolarů dětské nemocnici B.C. Children’s Hospital. Rovněž založili vlastní nadaci Sedin Family Foundation, která spolupracuje se školami a různými skupinami a snaží se zlepšit život dětí a rodin v Britské Kolumbii.
Pokud jde o jejich vůdcovství, ani zde nemůže být o jejich zaslouženém vítězství pochyb. Organizaci Canucks opouštějí jako lídři všech významných statistických ukazatelů. Henrik je klubovým rekordmanem v počtu odehraných zápasů (1 330), asistencí (830) a bodů (1 070), Daniel je pak historicky nejlepším střelcem Kosatek (393), zároveň vstřelil nejvíce přesilovkových branek (138), vítězných gólů (86) a vyslal nejvíce střel na branku soupeřů (3 474).
Henrik Sedin tuto cenu obdržel už podruhé, poprvé byl takto oceněn v roce 2016. Pro Daniela se jedná o premiérový zisk King Clancy Memorial Trophy. Před ním se z této trofeje radovali pouze dva hráči Canucks – jeho bratr a současný prezident klubu a dlouholetý kapitán Trevor Linden.
Sedinové dostali u hlasujících přednost před Jasonem Zuckerem z Minnesoty a P. K. Subbanem z Nashvillu. Ačkoli by si oba tito pánové cenu zasloužili, NHL si nemohla nechat ujít příležitost odměnit nejúžasnější bratrskou dvojici, jaká kdy v lize působila a která nejslavnější soutěž opouští. Odchod ze scény s trofejí a potlesk zaplněného sálu přál těmto bratrům snad každý.


Když se ohlédnete za jejich činy, pravděpodobně se vám nevybaví žádný, který by nějak vyčníval a převyšoval ostatní. Důvod je prostý – pro Henrika s Danielem je služba komunitě každodenní záležitostí. Příkladů, kdy ohromili obyvatele Vancouveru svou dobrosrdečností, by zkrátka bylo příliš mnoho. Takoví jsou a takoví vždycky byli. Spousta dolarů věnovaných na charitu a nekonečné návštěvy nemocnic – to je to, co je nejvíc charakterizuje mimo hokejové arény. A můžete si být jisti, že v těchto činnostech neustanou ani po skončení kariéry.
„Nedělají to proto, že by chtěli být ve středu pozornosti. Tohle oni nevyhledávají. Prostě dělají to, co je správné, protože to je správné. To je na nich obdivuhodné,“ říká Trevor Linden, prezident hokejových operací Canucks a jejich bývalý spoluhráč.
„Prostě chceme pomáhat. Veřejnost o tom nemusí vědět. Důležité je pomoci a je úplně jedno, jestli se o tom lidé dozvědí nebo to uděláte v tichosti,“ říká Daniel Sedin. Když před osmi lety věnovali půldruhého milionu dětské nemocnici, nechtěli, aby se o tom psalo. Byli ovšem přesvědčeni, aby s tím šli na veřejnost, zejména kvůli tomu, aby jejich čin inspiroval další potenciální dárce. „Tihle kluci jsou nejskromnější lidi, jaké můžete potkat. Jsou nohama na zemi. Ten svůj příspěvek nemocnici ani nechtěli oznámit, museli je dlouho přemlouvat. Když se budete bavit o pokoře a skromnosti, tihle kluci jsou zářným příkladem,“ říká Linden.
„Vždycky jsme se snažili chovat k lidem tak, jak chceme, aby se oni chovali k nám. Chtěli jsme pomáhat mladým a při příchodu do haly být vždy pozitivní. Snažili jsme se mít vždy úsměv na tváři, vždyť jsme mohli každý den dělat něco, co jsme milovali,“ říká Daniel Sedin. „Občas přijdou porážky a těžké časy, ale je důležité šířit pozitivní energii,“ dodal.
O tom, že inspirovali spoustu lidí kolem sebe, včetně svých spoluhráčů, nelze pochybovat. Důkazem budiž obrovská vlna podpory a krásných vzkazů, které obdrželi poté, co oznámili, že odehrají poslední tři zápasy a ukončí kariéru. „Oba měli úžasnou kariéru. Ale stejně tak vykonali obrovské množství práce i mimo led,“ ocenil odcházející duo Trevor Linden. „Miluju je. Měl jsem štěstí, že jsem si s nimi mohl na sklonku své kariéry zahrát. Užíval jsem si to,“ dodal.
„Liga i kluby dělají během roku spoustu skvělých věcí, na které se časem zapomene. My jsme chtěli být od prvního dne součástí komunity, zapojit se do života ve městě, chodit do škol a podobně. Na tohle jsme ve Vancouveru velmi hrdí,“ říká Daniel Sedin. Ten spolu se svým bratrem pomohl od roku 2000 shromáždit neuvěřitelných 42 milionů dolarů pro nadaci Canucks for Kids Fund. „Když jsme se rozhodli, že skončíme, nenapadlo nás, že bychom mohli dostat tuto cenu. Být nominováni a nakonec i vyhrát je ale něco výjimečného. Víme, že jsme tu naposledy, a je fajn potkat všechny, kdo tu jsou,“ říká Henrik Sedin.
Sedinovi už před časem oznámili, že návrat domů do Švédska není na pořadu dne. Několik nejbližších let chtějí zůstat ve Vancouveru. Ve městě, kde se jim narodily děti a pro které toho už tolik vykonali.
Titulní foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Roman Blaha
Senior hockey writer at nhlnews.cz. Teacher, speaker, father of two. Vancouver 2010 volunteer. Best hockey ever: Canada Cup '87. Favourite players: Wayne Gretzky, Steve Yzerman.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -