Navždy vedle sebe. Čísla 22 a 33 už visí ve Vancouveru pod stropem

Přidal  Roman Blaha   do  , , , ,      13. 2. 2020 19:42     Komentář  

Fanshop týmu

Byl to včera v Rogers Areně po všech stránkách vydařený večer. Nesl se jednoznačně ve znamení Švédů. Před zápasem byla slavnostně vyřazena z užívání čísla 22 a 33, která ve Vancouveru nosili Daniel a Henrik Sedinovi. V následném utkání pak Kosatky přehrály Chicago v poměru 3:0 a po čtyřech porážkách v řadě svěřenci Travise Greena konečně zvítězili.

Zářil zejména švédský gólman Jacob Markström. Ten předvedl devětačtyřicet úspěšných zásahů a zapsal svou druhou nulu v tomto ročníku. Blackhawks domácí celek jednoznačně přestříleli (49:20), Markströma ale překonat nedokázali.

Fanda NHL

Švéd tímto výkonem stanovil klubový rekord – žádný gólman Canucks dosud nemusel při shutoutu pochytat takové množství střel. Dosavadní rekord držel Kirk McLean, který v roce 1991 proti Montrealu pochytal všech 45 střel. „Bez něj bychom dnes nevyhráli. Pro to, jak dnes chytal, nemám slova,“ shrnul za všechny výkon svého gólmana útočník Brandon Sutter.

Markström je také prvním brankářem v historii Canucks, který během jediné sezóny vychytal dvě nuly s alespoň čtyřiceti zákroky (v prosinci předvedl 43 zásahů při výhře 1:0 nad Carolinou). „Rekordy v této lize nepřicházejí moc často, takže to samozřejmě beru,“ usmíval se hrdina večera.

Poté, co jej vyhlásili první hvězdou zápasu, vyjel na led a rukou ukazoval ke stropu na bannery s čísly svých krajanů – Henrika a Daniela. Tahle nula byla hlavně pro ně.

„Měli tu své rodiny a přátele, spousta lidí přiletěla ze Švédska. Byla tu taky spousta bývalých hráčů Canucks, kteří pro tohle město hodně znamenají. Samozřejmě jsem se chtěl předvést a chytat co nejlépe,“ přiznal Markström.

„Jsou to úžasní lidé. Jsou to tiší kluci, kteří nechtějí být ve středu pozornosti. Všechno, co tu dnes o nich bylo řečeno, si absolutně zaslouží,“ řekl na adresu legendárních dvojčat.

Atmosféra v hale byla doslova elektrizující. Velkého aplausu se dostalo bývalým ikonám klubu, jako jsou Trevor Linden, Markus Näslund nebo Roberto Luongo. Vřelé přijetí čekalo dokonce i na Ryana Keslera. Opora týmu z památného play-off v roce 2011 neodcházela z klubu zrovna v dobrém a vztahy s fanoušky nejsou od té doby úplně ideální. Tento večer ale nebyl o Keslerovi, nýbrž o Sedinech.

„Přišli jsme sem v roce 1999 a od prvního dne jsme se tu cítili jako doma. Chceme vám všem poděkovat. Bylo nám ctí nastupovat před takovými fanoušky,“ poděkoval publiku za přijetí Henrik Sedin.

Slavnostnímu ceremoniálu přihlíželi kromě bývalých hráčů (Luongo, Linden, Kesler, Näslund, Burrows) také bývalí funkcionáři jako Brian Burke, Mike Gillis nebo Dave Nonis. Nechyběly samozřejmě manželky a děti obou oceněných hráčů. Vynikající řeč pronesl dlouholetý spoluhráč Sedinů Kevin Bieksa.

„Jsou to skvělí sportovci. Já na nich ale nejvíc obdivuji, jak se chovají k ostatním. V téhle organizaci je zakořeněna Sedinovská kultura, která tu bude i za dvacet let. Převzali ji Alexander (Edler), Jacob (Markström), Chris Tanev a nový kapitán Bo (Horvat). A od nich tento odkaz přebírají další – Petey (Elias Pettersson), Quinn (Hughes), Brock (Boeser). Duch Sedinů z téhle kabiny nikdy nezmizí,“ řekl mimo jiné Bieksa, který přidal také několik vtipných historek.

„Jménem všech spoluhráčů, koučů, managementu a lidí z Vancouveru vám chci říct, že jsme vděčni za to, jací jste. Jste nejlepší hokejisté a lidé, kteří kdy nosili dres Vancouver Canucks. Milujeme vás a nikdo si tuto poctu nezaslouží více než vy,“ zakončil Bieksa svůj projev, během kterého dojetí střídalo smích.

Henrik a Daniel byli společně draftovaní, odehráli vedle sebe celou kariéru, podepisovali identické smlouvy, získali podobný počet bodů a společně také odešli do hokejového důchodu. Tihle dva zkrátka patří k sobě. Od včerejška jsou jejich čísla pod stropem Rogers Areny. Vedle sebe, jak jinak.

Autor  

Narozen v roce 1975, NHL sleduji od konce 80. let, redaktorem od roku 2008. Vystudovaný ekonom - obor marketing, ženatý, manželka Silvie, synové Mike a Dave. Dobrovolník na ZOH 2010 ve Vancouveru, florbalový kouč a speaker, učitel. Mám rád NHL jako celek, obdivuji kanadskou oddanost hokeji a úžasnou tradici této hry v zemi javorového listu, jsem velkým kanadským fanouškem. Rád sportuji, cestuji, čtu o NHL v angličtině, poslouchám U2 a trávím čas se svými syny. Oblíbení hráči: Yzerman, Gretzky, Orr, Sakic, Beliveau, LaFontaine, Linden, Modano, Francis, Gilmour, Hawerchuk, Mario, Roy, Brodeur, R. Bourque, Coffey, Selänne, Toews, Gaudreau, McDavid, St. Louis, Sean Burke, Jágr, Sedinové. Nejlepší hokej ever: Canada Cup 87.