Hattrick Edmontonu překazilo Calgary. O osudu série rozhodl vlastní gól

Osmdesátá léta minulého století patřila dvěma týmům – New Yorku Islanders a Edmontonu Oilers. První jmenovaní získali Stanley Cup čtyřikrát v řadě v letech 1980 až 1983; dokázali ovládnout celkem 19 sérií play-off za sebou, což je rekord NHL. Ve finále z roku 1983 se Ostrovanům postavili do cesty Olejáři vedení Waynem Gretzkym. New York hladce zvítězil 4:0 na zápasy, ale pro Edmonton to byla velice poučná porážka. Díky Islanders totiž kanadský klub pochopil, co je nezbytné obětovat pro trofej Lorda Stanleyho.
Hráči Oilers se po posledním finálovém utkání báli pohledu do šatny Islanders. Nechtěli vidět, jak chutná vítězná euforie. Jenže místo toho se jim naskytl úplně jiný pohled – viděli dobité hokejisty, kteří si chladili utržené rány. Zatímco Olejáři byli bez zranění, Ostrované doslova krváceli. Tehdy Messier a spol. pochopili, jak vyhrát.
O rok později to byli Oilers, kteří bez potíží porazili New York 4:1 ve finále. Dynastii z Long Islandu vystřídala dynastie z Alberty. Druhý triumf přidal Edmonton hned v následující sezoně. Cíl pro ročník 1985–86 zněl jasně – dokonat hattrick.
Nic nenasvědčovalo tomu, že se jim to nepodaří. V základní části neměli konkurenci. Popáté v řadě nastříleli více než 400 branek (426). Získali 119 bodů. Hráči navíc překonávali rekordy – Gretzky si připsal 215 bodů (52+163) a obránce Paul Coffey 48 branek (celkem 138 bodů). Nejlepším střelcem se stal Jari Kurri s 68 zásahy. Vyřazovací boje měly být pouze formalitou.
Vancouver Canucks neměl v prvním kole proti rozjeté mašině sebemenší šanci, Oilers dominovali výsledky 7:3 a dvakrát 5:1. Ve finále Smytheovi divize se Edmonton střetl s rivalem z provincie Alberta, Calgary Flames.
Přestože Flames skončili v základní části třicet bodů za Edmontonem, ujali se vedení 3:2 na zápasy a Oilers se ocitli na pokraji vyřazení. Mečbol dokázali odvrátit a o osudu série mělo rozhodnout sedmé střetnutí. Plameny se ujaly vedení 2:0, ale Olejáři srovnali. Třetí třetina začínala za nerozhodného stavu.
Nikdo nepochyboval o tom, že Edmonton dokáže sérii v poslední dvacetiminutovce definitivně zlomit. Jenže osud tomu chtěl jinak. O všem rozhodl edmontonský nováček Steve Smith. Ten si dojel za vlastní branku pro nahozený kotouč. Místo toho, aby puk nahodil po mantinelu, rozehrál ho přes střed hřiště, jenže trefil brankáře Granta Fuhra do brusle, od níž se puk odrazil do branky Edmontonu! Smith si okamžitě lehl na zem, protože pochopil, čeho se právě dopustil. Poté se na střídačce rozbrečel, jak vzpomínal Gretzky. Calgary si už jednobrankový náskok pohlídalo a senzace byla na světě.
Rozhodující sedmé utkání série, 30. dubna 1986:

„Každý mluvil o Smithově brance, ale všichni zapomněli, že se hrálo na sedm zápasů,“ prohlásil Lanny McDonald, legendární kapitán Flames proslulý mohutným knírem. „Museli jsme najít způsob, jak vyhrát tři předchozí utkání. Kdyby se to stalo ve třetím nebo čtvrtém zápase (Smithův vlastenec), nikdo by o tom nemluvil. Místo toho by mluvili o tom, jaká to byla neuvěřitelná série, což byla.“
Přestože se v letech 1983 až 1991 odehrálo ve vyřazovacích bojích celkem pět bitev o Albertu, ta z jara 1986 zůstává tou nejpamátnější. Za překvapivým úspěchem Flames ale nestál Steve Smith. Hlavním hrdinou byl trenér Bob Johnson, který rozebral hru Edmontonu na prvočinitele. Své hráče nabádal k tomu, aby se nezaměřovali pouze na Gretzkyho, ale především na jeho volné spoluhráče. Jeho taktika se vyplatila.
Calgary se přes St. Louis dostalo až do finále, kde nestačilo na Montreal, kterému vychytal Stanley Cup nováček Patrick Roy, jenž si za své výkony vysloužil Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off. Flames si na svůj velký (a dosud jediný) úspěch museli počkat tři roky, kdy v repríze finále z roku 1986 porazili Canadiens. Po tomto finále Lanny McDonald ukončil kariéru.
Edmonton se na trůn vrátil v letech 1987 a 1988. S odstupem času vyznívá porážka s Calgary o to bolestivěji, že jí Flames překazili pětinásobný triumf Olejářů v řadě, což se v historii NHL povedlo pouze Montrealu Canadiens (1956 až 1960).  Ještě v sezoně 1989–1990, už bez slavné devětadevadesátky v sestavě, dokázali Oilers získat pátý Stanley Cup. Vzhledem k současné kanadské bídě se to zdá neuvěřitelné, ale v letech 1984–1990 dokráčeli k nejcennější sportovní trofeji na světě pouze mužstva ze země javorového listu.
Závěrem se vraťme k nezapomenutelné trenérské legendě, která proslula citátem „Tohle je skvělý den pro hokej“. „Jezevec Bob“, jak se Johnsonovi přezdívalo, opustil Calgary po sezoně 1986–87. I on se však svého životního výsledku dočkal. V roce 1991 dovedl Pittsburgh Penguins k prvnímu Stanley Cupu. Bohužel však 26. listopadu toho roku zemřel kvůli nádoru na mozku.
Titulní foto: culturalworks / flickr.com