S Jostem přišlo do Denveru nadšení. A naděje

Sbohem, univerzito, vítej, NHL. „S nadšením oznamujeme, že Tyson Jost podepsal nováčkovskou smlouvu a připojí se k týmu na zbytek sezóny. Je to celoplošný hráč, velmi soutěživý, zodpovědný na obou koncích kluziště. Má za sebou vydařený rok na univerzitě a my se těšíme, až jej uvidíme v dresu Avalanche,“ oznamoval světu Joe Sakic ve středu. Od té doby žije mladý Kanaďan svůj sen.
Máma, děda, emoce
Vyrůstal na edmontonském předměstí St. Albert, kde ho vychovávala máma Laura. Vozila ho na tréninky a zápasy, byla jeho prvním koučem. Vyznávala jedno poměrně jednoduché pravidlo. „Vše, co jsem po Tysonovi žádala, bylo maximální nasazení v každém zápase. Pokud by ze sebe nevydal 110 procent, nevozila bych ho. Musel by jezdit sám nebo by měl prostě smůlu,“ říkala hrdá matka v pátečním rozhovoru denverským novinářům.
To však skutečně nehrozilo. V pátek tak mohla Laura Jost společně se svým otcem Jimem usednout do hlediště Pepsi Center a sledovat debut svého syna v National Hockey League. Přestože se devatenáctiletý centr do statistik nezapsal a v rozstřelu neproměnil nájezd, premiéra to byla vítězná. Avs porazili Blues 2:1 po nájezdech.
Pro matku, která syna a dceru vychovávala sama, to byl mimořádně emotivní a vzrušující večer. „Na stupnici od jedné do deseti? Asi tak sto,“ smála se Laura Jost, když měla ohodnotit míru svého rozrušení. „Tohle je splněný sen a je to naprosto zasloužené. Když se ohlédnu zpět a vidím, jak tvrdě Tyson pracoval a co všechno jsme tomuto snu obětovali, je to jeden z nejvýznamnějších dnů našich životů,“ svěřovala se dojatá máma.
Možná ještě víc dojatý byl Tysonův dědeček Jim. Jeho emotivní reakce z červnového draftu v Buffalu poté, co na desátém místě zaznělo vnukovo jméno, obletěla internet. Dalo se očekávat, že na slzy dojde i při prvním zápase v NHL. „Kdy Tyson podepsal smlouvu? Ve středu? Od té doby děda pořád brečí. Je z toho naprosto nadšený,“ popisovala situaci v rodině Laura. Přesně jak řekla, tak se také stalo. Jakmile vyjel Tyson poprvé na led při předzápasovém rozbruslení, kamery si na tribuně našly Jima Josta, který si právě sundával brýle a utíral slzy…

Když loni v červnu po draftu jeho máma dorazila do práce, poslala synovi textovku se vzkazem: „Zpátky do reality. Film je u konce. Sen skončil.“ Syn jí odpověděl: „Ještě není po všem, mami. Dáme se do práce a splníme si další.“ O necelých deset měsíců později hraje Tyson Jost NHL…
V Belfourových stopách. Rok a dost
Sezónu 2016/17 strávil devatenáctiletý útočník na univerzitě v Severní Dakotě, kde jako prvoročák nasbíral 35 bodů (16 branek a 19 asistencí) ve 33 utkáních. Jakmile byl jeho tým vyřazen z play-off NCAA bostonskou univerzitou, přišlo zásadní rozhodnutí. Tyson Jost se vzdal zbytku univerzitní kariéry a rozhodl se skočit rovnou do NHL. Stal se prvním hráčem University North Dakota od roku 1987, který hned po nováčkovském ročníku odešel do NHL: Tím posledním byl jistý Ed Belfour.
Generální manažer Avs Joe Sakic jej kontaktoval už minulou sobotu. „Chtěl jsem mu dát čas na rozmyšlenou. Věděl jsem, že si to bude chtít pořádně promyslet. Pogratuloval jsem mu k dobré sezóně a řekl jsem mu, že se na něj těšíme,“ uvedl Sakic.
„Řekl jsem, že ho tu velmi rádi uvidíme, jestli je tohle to, co chce. Pokud by se rozhodl vrátit na univerzitu, respektovali bychom to. Chtěli jsme si být jisti, že to bude jeho rozhodnutí. Měli jsme nějaké otázky, on měl taky nějaké dotazy. Šlo nám o to, aby se cítil v pohodě. Nechtěli jsme na něj nijak tlačit. Mluvili jsme o tom, kde vidíme jeho místo a jak by se mu to zamlouvalo. Samozřejmě jsme rádi, že se rozhodl podepsat,“ řekl Sakic.
Mladík se pochopitelně musel poradit s rodinou. A asi není překvapením, že našel minimálně jednoho člena, který se přikláněl k návratu do školy. Ano, byla to jeho máma. „Ano, byla jsem pro, aby se vrátil na vysokou. Ale on ví, co je pro něj nejlepší, v tomhle hodně vyspěl. Vždy udělal vše, co se po něm chtělo, tvrdě pro tuhle šanci dřel, byl neuvěřitelně odhodlaný. Vším jsme si prošli společně a během posledních dnů mě přesvědčil,“ přiznala Laura.
„Tyson si vyslechl Joea, vyslechl si nás všechny, pobavil se s přáteli. Vždy jsem s ním měl trpělivost a byl jsem pro, abychom zvolili delší, postupnou cestu. Tohle bylo poprvé, co jsme posoudili všechna fakta, kdy jsem ho podpořil, že do toho může jít. On to jen potřeboval slyšet od mámy a ode mne. Je vyspělý, zvládne to. Joe mu dobře vysvětlil, jakou má tahle organizace vizi, že to chtějí omladit. Tyson má být významnou součástí této přestavby, což je pro něj ohromná příležitost,“ říká Jostův agent.
Šest zápasů na seznámení
Další možností bylo podepsat smlouvu s Avalanche a připojit se k týmu až po skončení téhle utrápené sezóny. Místo toho Jost dorazil, aby stihl posledních šest duelů letošní základní části. Protože neodehraje deset utkání, vstoupí jeho nováčkovská smlouva v platnost až od nového ročníku, Colorado jej tedy bude mít podepsaného do konce sezóny 2019/20.
„Mít možnost odehrát těch šest zápasů je pro něj důležité, aby poznal, na čem musí přes léto pracovat, aby byl připraven na novou sezónu. Je to kompletní hráč a my věříme, že je připraven učinit další krok. A co je ještě důležitější, věří tomu především on sám,“ řekl Sakic.
Neproměněný nájezd, přesto výhra. A objetí s mámou
V premiéře proti St. Louis odehrál něco přes třináct minut, dvakrát vystřelil na branku, ale nebodoval. Dokonce dostal důvěru v závěrečných nájezdech, ovšem neuspěl. O výhru svůj tým ale nepřipravil a v kabině Laviny bylo po zápase veselo, jako už dlouho ne. Debutant myslel po premiéře hlavně na to, aby se objal se svou mámou.
„Nemohl jsem se dočkat, až ji pořádně obejmu a poděkuju jí za vše, co pro mě udělala, stejně jako mí prarodiče. Byl to úžasný zážitek,“ rozplýval se po utkání Jost. Neproměněného nájezdu samozřejmě litoval. „Byl jsem zklamaný. Zkusil jsem stejnou věc jako ve finále juniorského šampionátu proti Američanům. Tehdy jsem taky neuspěl, asi budu muset najít nový způsob zakončení,“ sypal si popel na hlavu.
Jinak ale převládla spokojenost. „Byl to splněný sen. Vím, že je to klišé, ale je to pravda. Budu si to pamatovat hodně dlouho. Mít v hledišti rodinu, to bylo něco výjimečného,“ rozplýval se nováček v dresu Avs.
Myslím, že hrál opravdu dobře. Možná se rozjížděl trochu pomaleji, asi to na něj malinko dolehlo, ale postupně se zlepšoval. Opravdu se mi líbilo, co předváděl ve druhé třetině. Je to chytrý hráč. Je silný v ofenzivě i v defenzivě. Je to spolehlivý, důvěryhodný hráč s dobrým přehledem. Moc se mi líbil,“ chválil svého nového sveřence kouč Jared Bednar, který jej poslal i na nájezd.
„Na střídačce jsme se o tom bavili. Měli jsme různé možnosti a chtěli jsme ho vyzkoušet v této situaci. Fanoušci si to taky přáli. Vzhledem k našemu postavení v tabulce jsme si to mohli dovolit. Chtěli jsme se dostat do vedení, aby nešel na nájezd s tím, že musí proměnit. Když Duchene skóroval a Pickard vychytal Steena, mohl tam jít Tyson v klidu,“ vysvětloval svoji nájezdovou strategii Bednar.
„Jostie byl dnes skvělý. Moc rádi ho tu máme. Je správně sebevědomý, výborný na puku, předvedl spoustu skvělých akcí. Je zábava sledovat někoho tak dobrého v našem týmu. Budoucnost vypadá dobře,“ prohlásil na adresu posily Nathan MacKinnon.
Díky, vzkazuje do Pentictonu a Severní Dakoty
Po draftu sám Jost mluvil o tom, že potřebuje jako hráč vyspět a byl nadšený z možnosti hrát za Severní Dakotu. „Vidím to tak, že příští dva roky strávím na univerzitě, abych se tam jako hráč rozvíjel. Mým cílem je dostat se do NHL a vyhrát Stanely Cup. Vybral jsem si Dakotu, protože od nich se dost hráčů dostane do NHL. Když zapracuju na některých detailech své hry a zesílím, vidím to tak na dva roky,“ tvrdil.
Ke svému univerzitnímu týmu chová velký respekt. „Chovali se ke mně skvěle, mám pro ně jen slova uznání. Jejich program je skvělý. Trenéři i hráči mi moc pomohli,“ děkuje.  „Nakonec jsem si ale řekl, že o tomhle jsem snil celý svůj život. Najednou to leželo přímo přede mnou a já si řekl, proč to nezkusit. Tohle je můj sen,“ zdůvodnil Tyson své rozhodnutí odejít ze školy.
Vynachválit si nemůže ani své předchozí působiště v Pentictonu (BCHL). „Ty dva roky v Pentictonu byly pro můj vývoj neuvěřitelné. Jako kapitán jsem se toho hodně naučil, stal se ze mě lídr,“ děkuje bývalému klubu.
Také Sakic si po draftu mnul ruce spokojeností. „Jsme ochotni na něj čekat. Milujeme jeho charakter. Jako hokejista dělá všechno správně, je to skvělý lídr. Dobře bruslí, výborně čte hru, má přehled o dění na ledě, je to obousměrný hráč. Navíc je to úžasný kluk do kabiny a mimo led,“ zářil štěstím generální manažer.
Tomuto týmu věřím
I přes zpackanou sezónu Avalanche Jost věří, že tým má na víc. „Je to pro mne překvapení. Hlavně v útoku mají spoustu talentu. Ale nevím, zda to mohu komentovat, když jsem se nepohyboval okolo týmu. Když to jen trochu jde, snažím se sledovat jejich zápasy. Samozřejmě mě netěší, že se jim nedaří. Já ale téhle organizaci věřím. Jsem velmi hrdý na to, že mohu být součástí tohoto klubu,“ dodal přesvědčivě.
„Chci být součástí přestavby a udělám cokoli, abych pomohl týmu. Momentálně se jim moc nedaří, ale myslím, že mohu do sestavy přinést trochu energie,“ doufá.
Když si v úterý před podpisem smlouvy rozmýšlel svou situaci, poslal si Tyson několik zpráv s Nathanem MacKinnonem. Ten Jostovi slíbil, že „přijdou lepší časy.“ Jinými slovy, radil mladíkovi, aby podepsal, že na něj spoluhráči čekají s otevřenou náručí. MacKinnon moc dobře věděl, jak je devatenáctiletý centr rychlý. Udělalo na něj dojem, že Jost ve své první univerzitní sezóně, kde hrál proti starším chlapům, dokázal nasbírat více než bod na zápas.
Pro svůj zodpovědný herní styl a vůdcovské schopnosti je Jost přirovnáván k Jonathanu Toewsovi. Kapitána Chicaga ostatně sám velmi obdivuje. O výjimečnosti tohoto mladíka svědčí také následující tvrzení. Jeden nejmenovaný generální manažer na tradičním testování mladíků NHL Scout Combine loni před draftem prohlásil, že interview s Jostem na něj udělalo suverénně nejlepší dojem za celou jeho manažerskou kariéru. Lepší rozhovor prý s žádným hráčem za dlouhých deset let nezažil.
Chcete lepší důkaz, že Sakic vsadil na vskutku výjimečného kluka?