- Reklama -

Prostě jsem miloval hokej, říká Mark Recchi, nový člen Síně slávy

- Reklama -

Pozornost byla včera večer v Torontu upřena zejména na duo Kariya – Selänne, v záři reflektorů byly ovšem po zásluze i další osobnosti oceněné přijetím do Hockey Hall of Fame. Jednou z nich byl i trojnásobný vítěz Stanley Cupu se třemi různými týmy a jeden z nejdéle sloužících hráčů historie NHL – Mark Recchi.
Devětačtyřicetiletý Recchi dnes působí jako asistent trenéra v organizaci Pittsburgh Penguins, předchozí tři roky strávil ve stejném klubu v oddělení hráčského vývoje. Ještě před včerejším slavnostním galavečerem se pro web The Players’ Tribune ohlédl za svou více než dvacetiletou kariérou.


Jako kluk vyrůstající v provincii Britská Kolumbie provozoval snad všechny možné sporty. Nakonec u něj ale zvítězila láska k hokeji. „Hokej naprosto ovládl mou mysl. Když jsem zrovna nehrál nebo se nedíval na hokej, myslel jsem jen na to, kdy zase budu hrát nebo sledovat zápas. Nevím, proč jsem nakonec vydržel hrát tak dlouho, nemám na to žádný tajný recept. Nedával jsem si žádnou zázračnou snídani, neměl jsem předzápasové rituály. Prostě jsem jen miloval hokej,“ svěřil se.
Rodák z Kamloops zářil už jako junior, kdy oblékal dres svého domovského týmu Kamloops Blazers. Premiéru v NHL si odbyl v dresu Penguins během sezóny 1988-89. „Spousta skautů mě hodnotila jako malého a potenciálně riskantního útočníka. Má hra nebyla okázalá a nablýskaná. Rád jsem chodil před branku a mezi kruhy. Hrál jsem slušně, nevynikal jsem v rozdávání hitů,“ popisuje svůj styl.
Tento nevysoký forvard nakonec strávil v nejlepší lize dvaadvacet sezón a vystřídal dres sedmi klubů. V základní části nastoupil do 1 652 utkání – jen čtyři hráči v dějinách mají odehráno více zápasů. V historickém kanadském bodování je Recchi se ziskem 1 533 bodů dvanáctý. Před jeho včerejším uvedením do HHOF platilo, že je nejproduktivnějším hokejistou ze všech, kteří v Síni slávy nejsou. Tento primát nyní převzal Pierre Turgeon.
Ze Stanley Cupu se poprvé radoval hned ve své druhé kompletní sezóně u Tučňáků. V ročníku 1990-91 byl navíc nejproduktivnějším hráčem týmu se 113 body. V bodování play-off skončil druhý za Mariem Lemieuxem. Během následující sezóny, která skončila pro Pens obhajobou, byl ovšem vyměněn do Philadelphie.
„Nebyl jsem naštvaný, necítil jsem žádnou hořkost. Samozřejmě je smutné vidět, jak vaši přátelé vyhrávají znovu bez vás, ale já byl mladý, zdravý a šťastný, že mohu hrát hokej. Věděl jsem, že ještě budu mít šanci vyhrát,“ pokračuje ve zpovědi pro Players’s Tribune.
Na tu šanci si však musel počkat předlouhých patnáct let. Slavný pohár zvedl podruhé nad hlavu v roce 2006 jako člen Caroliny. Poté se několik let stěhoval z týmu do týmu – vrátil se do Pittsburghu, hrál za Atlantu nebo Tampu. Nakonec zakotvil v Bostonu.


Přestože už byl čtyřicátník, pořád měl týmu co dát. Původně plánoval, že se rozloučí po sezóně 2009-10. Ta ale skončila devastujícím způsobem. V sérii druhého kola proti Philadelphii vedli Bruins 3-0 na zápasy, v sedmém rozhodujícím duelu pak v průběhu první třetiny odskočili do vedení také 3:0. Přesto nakonec šokujícím způsobem vypadli.
„Byl jsem zdrcený. Vytrhlo mi to srdce z těla. Když jsem se rozhlédl po kabině, viděl jsem jedny z nejsmutnějších tváří v mém životě,“ vzpomíná na bolestivé vyřazení. „Takhle jsem svou kariéru končit nechtěl,“ dodal.
Nakonec se rozloučil ve velkém stylu. Generální manažer Peter Chiarelli i kouč Claude Julien se shodli, že Recchi může odehrát ještě jednu dobrou sezónu, a prodloužili s ním smlouvu.Na začátku následující sezóny se tak mohl vydat s týmem do Prahy, kde NHL zahajovala nový ročník. Mimochodem, v Praze se Recchi představil i o dva roky dříve v dresu Tampy.
Bruins došli až do finále Stanley Cupu a v něm po sedmi zápasech přehráli Vancouver. Recchi se stal v průběhu série nejstarším hráčem, který kdy skóroval ve finále Stanley Cupu. A co víc, mohl potřetí v životě zvednout nad hlavu pohár lorda Stanleyho, navíc ve své domovské provincii. Lepší zakončení předlouhé kariéry si nemohl vysnít.


Jsem vděčný, že jsem mohl strávit dvaadvacet let v NHL. Jsem vděčný všem sedmi klubům, za které jsem hrál. Jsem šťastný, že jsme mou poslední sezónu zakončili s Bostonem triumfem. Takhle pohádkový konec jsem si ani nemohl vysnít,“ napsal. Na závěr svého příspěvku pak napsal tento vzkaz:
„Každému, kdo byl součástí mých dvaadvaceti sezón. Každému fanouškovi v Pittsburghu, Philadelphii, Montrealu, Carolině, Tampě, Atlantě a Bostonu. Všem v Kamloops. Vy jste vytvořili mou kariéru. Vaše láska k hokeji mi dala víru. Vy jste tím důvodem, proč lidé milují tuhle hru. Dosáhl jsem v kariéře na tolik úspěchů, že to stačí na uvedení do Síně slávy, za to vám nikdy nebudu schopen dostatečně poděkovat.“

- Reklama -
Roman Blaha
Senior hockey writer at nhlnews.cz. Teacher, speaker, father of two. Vancouver 2010 volunteer. Best hockey ever: Canada Cup '87. Favourite players: Wayne Gretzky, Steve Yzerman.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -