Jeden z nich je všeobecně považován za nejlepšího hokejistu, jaký kdy hrál tuhle skvělou hru. Ten druhý je zase oceňován pro svou houževnatost, tvrdost, neústupnost a vůdcovské schopnosti. Mezi lety 1979 a 1988 spolu váleli za Edmonton Oilers a společně vybojovali pro tohle město čtyřikrát Stanley Cup (1984, 1985, 1987, 1988).
Jejich cesty se rozešly, když byl „The Great One“ v srpnu roku 1988 vyměněn do Los Angeles, aby se později oba zase sešli v dresu New York Rangers (1996-97). Bok po boku také bojovali za kanadskou reprezentaci na třech Kanadských pohárech (1984, 1987, 1991) a jednom Světovém poháru (1996). Stali se z nich velcí kamarádi. A oba se narodili v lednu roku 1961, jeden z nich v Brantfordu v provincii Ontario, druhý nedaleko města, které je proslavilo. WAYNE GRETZKY a MARK MESSIER.
Oba tito velikáni kanadského i světového hokeje se v těchto dnech dožívají významného životního jubilea. Messier oslavil šedesátku 18. ledna, slavná devětadevadesátka má šedesátiny zítra, tedy 26. ledna. Kdo tyhle dva viděl hrát v dobách jejich největší slávy, asi si dnes připadá starý. Zde je jejich společný příběh.
Báječná edmontonská léta
Jako hráč zažil Gretzky dobu, kdy Oilers ještě působili v konkurenční soutěži World Hockey Association (WHA). Po jejím zániku v roce 1979 „pohltila“ NHL čtyři kluby – Hartford, Quebec, Winnipeg a právě Edmonton. Messier, který hrál ve stejné soutěži, a jemuž ještě nebylo dvacet let, byl způsobilý pro draft NHL, protože jeho klub Cincinnati Stingers nebyl mezi těmi, které zánik WHA přežily. Ve třetím kole draftu 1979 si jej z celkové 48. pozice vybrali Oilers a společná pouť Gretzkyho a Messiera k výšinám tak mohla začít.
„Vzpomínám si na svou babičku, které bylo 78 let a chodila na každý můj zápas. Od chvíle, kdy ho viděla hrát, říkala: chlapci, vy vyhrajete Stanley Cup, protože máte v týmu Waynea. Myslím, že od té doby všichni věděli, že se děje něco mimořádného,“ vzpomínal v televizním dokumentu „Vysoko nade všemi“ Mark Messier, rodák ze St. Albert nedaleko Edmontonu. Babiččino proroctví se do pěti let skutečně vyplnilo, a jak všichni víme, nezůstalo pouze u jednoho poháru.
„Měli jsme štěstí, že nás trénoval Glen Sather. Jako hráč působil v Bostonu s Bobbym Orrem a Philem Espositem a taky v Montrealu s Guy Lafleurem a dalšími hvězdnými hráči. Glen věřil v týmový koncept, zároveň ale podporoval individuality,“ vzpomínal na edmontonskou éru Gretzky.
„Wayne je vůdcem na ledě a přenáší to i do šatny. Není to ten typ, který by byl v šatně všude, ale všichni víme, že tam je, a cítíme jeho přítomnost. A když potom vyjedeme na led, tak jsme jím všichni ovlivněni, jako bychom byli načichlí jeho duchem, měli jeho zručnost a sebedůvěru. Máme pocit, že nemůžeme prohrát, když je v týmu s námi. On pro tu hru přímo hoří, i v šatně neustále něco promýšlí,“ říká ve zmiňovaném dokumentárním filmu z roku 1990 Marty McSorley, dlouholetý Gretzkyho bodyguard.
„Když přišel velký zápas, jako by se jeho schopnosti ještě znásobily. Jako by se do něj vlévala nějaká nová síla. Bylo vždycky vidět, jak před takovým zápasem přímo roste,“ zhodnotil schopnosti Gretzkyho bývalý kouč Oilers, nedávno zesnulý John Muckler. Stejný kouč pak o druhém z této dvojice prohlásil: „V historii bude Mark Messier zapsán jako jeden z nejlepších lídrů v celém profesionálním sportu.“
„Jeho pracovní morálka, odhodlání a oddanost pro tým byla srovnatelná s Gordiem Howem. Byl velký, silný, tvrdý, a ke všemu to byl ještě výborný a šikovný hokejista,“ řekl o svém kamarádovi Gretzky.
Ze zmiňovaného dokumentu pochází také následující komentář Kevina Lowea, bývalého obránce Oilers. „Jako většina ostatních jsem si ani neuvědomil, že žiji a hraji s hráčem, který se brzy stane nejlepším hráčem této hry a možná nejlepším sportovcem v historii naší civilizace,“ říká ve filmu Lowe. To bylo v době, kdy se Gretzky přiblížil na dohled rekordu Gordieho Howea v počtu získaných bodů za kariéru (1 850).
Kdo si myslel, že dva kohouti na jednom smetišti se budou jen těžce snášet, mýlil se. Messier svému slavnějšímu spoluhráči nikdy nezáviděl. „Snažil jsem se mu vyrovnat, být jako on, ale zároveň zůstat svůj, nikdy jsem na Waynea nežárlil, to ne,“ odpovídal na dotazy novinářů, zda mu není líto, že je tak trochu v Gretzkyho stínu.
Prožili toho spolu opravdu hodně a navzájem si přáli úspěch. Wayne měl třeba velikou radost z toho, když v roce 1984, po zisku jejich prvního Stanley Cupu, obdržel jeho parťák Conn Smythe Trophy. Gretzky byl v té době už několik let bezkonkurenčně nejlepším hráčem planety, cenu pro nejužitečnějšího hráče play-off ale tenkrát nedostal (dočkal se v letech 1985 a 1988).
Jejich přátelství se utužovalo mimo jiné i na Kanadských pohárech. Kupříkladu v roce 1991, kdy Messier dlouho otálel s účastí a váhal, zda má vůbec hrát. Tehdy to vzala do rukou Gretzkyho manželka Janet, která Markovi zavolala, že by Waynovi udělalo velkou radost, kdyby si mohli zase zahrát spolu. Messier se skutečně nechal přemluvit a jako poslední z hráčů dorazil na kemp kanadského týmu před turnajem.
Když se jejich cesty rozešly
O rok dříve (1990) dovedl Messier Oilers k pátému Stanley Cupu v klubové historii, ačkoli mnozí pochybovali, že se něco takového Edmontonu po odchodu nejlepšího hráče planety povede (Gretzky se stěhoval do Los Angeles v létě 1988, o tom později). Šestý pohár si pak Messier, opět s céčkem na dresu, potěžkal v roce 1994 jako vůdce newyorských Rangers. Dodnes je jediným hokejistou v historii, který dovedl jako kapitán ke Stanley Cupu dva různé kluby.
Ve zmiňovaném play-off sezóny 1993-94 přišel jeden z jeho nejslavnějších momentů. Ve finále konference prohrávali Jezdci s New Jersey 2:3 na zápasy, když Messier veřejně slíbil, že jeho tým v šestém utkání zvítězí. A byť to v průběhu duelu tak nevypadalo (Devils vedli 2:0), stalo se. Kapitán měl na tomto vítězství zásadní podíl, sám k němu totiž pomohl hattrickem, když nejprve vyrovnal, poté vstřelil vítěznou branku, a nakonec pečetil skóre trefou do prázdné branky.
Rangers pak v prodloužení zvládli i zápas číslo sedm a postoupili do finále Stanley Cupu, kde v sedmi zápasech přetlačili Vancouver. Tomu v rozhodujícím utkání nepomohl ani heroický výkon kapitána Trevora Lindena. Celek z Madison Square Garden na tuto chvíli čekal dlouhých 54 let.
Přezdívali mu „Moose“, tedy los, pro jeho sílu a odhodlání. Toho roku ale Messiera v New Yorku překřtili na Mesiáše a kluk ze třetího kola draftu se definitivně zařadil mezi největší legendy ledního sportu. „Mark byl tím typem, kolem kterého jste mohli postavit celý tým,“ komentoval jeho vůdčí schopnosti tehdejší kouč Rangers, Mike Keenan.
Výměna století
Tou dobou už Gretzky dávno válel v Los Angeles, kam jej majitel Oilers Peter Pocklington vyměnil v obchodu, který zámořští novináři překřtili na trejd století. Fenomenální Gretzky o pár týdnů dříve dovedl své Oilers počtvrté během pěti let ke Stanley Cupu. 9. srpna 1988 ale vypukla bomba, která v celé Kanadě zvedla vlnu nevole. Pocklington, zmítající se ve finančních problémech, hokejového Boha doslova prodal. S Los Angeles Kings dojednal výměnu, která zahrnovala kromě Gretzkyho ještě další hráče, tři první kola draftu a 15 milionů dolarů pro Pocklingtonův klub.
Obrázky slzícího Gretzkyho na tiskové konferenci obletěly svět a zářily z titulních stran všech sportovních tiskovin. Tenhle obchod navždy změnil hokejový svět. V Los Angeles se stal Gretzky okamžitě obrovským hitem, lístky šly na dračku, chodili na něj herci a další celebrity. Popularita hokeje v USA prudce rostla a National Hockey League zapustila ve slunné Kalifornii pevné kořeny. Cesta k expanzi do dalších míst na jihu USA byla vydlážděna.
Na ledě se také uvedl skvěle, když skóroval hned při svém prvním střídání z první střely na branku. V sedmadvaceti byl na vrcholu sil, stále to byl nejlepší hokejista světa, byť už mu na paty začínal šlapat Mario Lemieux. Dokonce se svým novým týmem vyřadil svůj bývalý klub a obhájce poháru v prvním kole play-off 1989. Kings se tehdy povedl parádní obrat, když s Oilers prohrávali v sérii už 1:3 na zápasy, přesto nakonec postoupili.
Největšího týmového úspěchu se v Kalifornii dočkal v ročníku 1992-93, kdy Kings postoupili až do finále play-off. Tam byl ale nad jejich síly Montreal a Gretzkyho sen o prvním Stanley Cupu pro Kalifornii se rozplynul. Canadiens toho roku přepsali rekord NHL, když během jediného play-off vyhráli deset prodloužení v řadě. Do dějin také vešla fantastická sedmizápasová série mezi Kings a Mapel Leafs v konferenčním finále.
V prodloužení šestého duelu za stavu 3:2 na zápasy pro Toronto přehlédl rozhodčí Kerry Fraser, že Gretzky zasáhl Douga Gilmoura vysokou holí a způsobil mu krvavý šrám. Hříšník vyvázl bez trestu a následně v přesilovce celý zápas rozhodl. Tím poslal sérii do rozhodující sedmé bitvy. V ní Gretzky opět úřadoval, zaznamenal hattrick, navrch přidal jednu asistenci a poslal Krále do finále Stanley Cupu. Fanoušci se dodnes dohadují, jak úžasné mohlo být finále mezi dvěma nejslavnějšími kluby světa – Montrealem a Torontem.
Sám Gretzky později označil tento duel za nejlepší zápas play-off, jaký kdy hrál, a druhý nejlepší zápas svého života. Na čele jeho osobního žebříčku je druhý finálový duel Canada Cupu z roku 1987. Kanada tehdy prohrávala v sérii se Sovětským svazem 0:1 na zápasy a musela bezpodmínečně zvítězit. Kolébka hokeje byla přitlačena ke zdi, porážka znamenala konec. Ve druhém prodloužení nakonec rozhodl po přihrávce Gretzkyho Mario Lemieux. Kanadská devětadevadesátka zakončila duel s pěti asistencemi na kontě a totálně vyčerpaná.
Zase spolu
Oba kamarádi, kteří spolu v Edmontonu prožili nádherných devět let, se ještě jednou sešli ve stejném klubu. Když se „Velký“ v létě 1996 jako volný hráč rozmýšlel, kam povedou jeho další kroky, na peníze nehleděl. Možnost zahrát si s velkým kamarádem a společně se pokusit o další Stanley Cup byla příliš lákavá.
„Jsem asi jedním z prvních sportovců, kteří přišli do New Yorku, aby brali méně peněz,“ smál se tomu tehdy pětatřicetiletý Gretzky. „Bylo to těžké rozhodnutí, ale šance zahrát si opět s Markem rozhodla,“ dodal. Radost měli všichni – Gretzky, Rangers i Messier. Když byl podpis smlouvy oznámen, nenašli byste v Madison Square Garden šťastnějšího chlapa, než byl Mark Messier.
„Jeden druhého posouváme dopředu. Mohu z něj sejmout trochu tlaku a odpovědnosti za tým. Hlavní ale je, že oba v sobě stále máme touhu vítězit. Jsme nesobečtí a chceme to nejlepší pro tým. Mark je ten nejvíc nesobecký hráč, s jakým jsem kdy hrál, to hrálo v mém rozhodování zásadní roli. Vím, že kdykoli vyjedu na led, nebudu v tom sám,“ komentoval to tehdy Gretzky.
Jejich společné působení v „Big Apple“ ale nemělo happyend. Rangers prožili dobrou sezónu, postoupili až do finále konference, tam byla ale nad jejich síly Lindrosova Philadelphia. Po sezóně pak Messier kývl na nabídku z Vancouveru a jejich cesty se opět rozešly. Gretzky vydržel v New Yorku ještě dvě sezóny, než se v roce 1999 (jak symbolické) s kariérou rozloučil.
Průšvih ve Vancouveru
Messierova úchvatná kariéra pokračovala na západním pobřeží, kde ovšem dostala malou kaňku. Přicházel jako spasitel, očekávání bylo obrovské. Parta okolo Messiera, Lindena a Bureho měla zaútočit na pohár. Od Trevora Lindena převzal Messier kapitánské céčko a na dres si vynutil číslo jedenáct, které už bylo u Canucks dříve vyřazeno z užívání.
Na ledě se ovšem příliš nepředřel a klub po osmi porážkách propustil milovaného generálního manažera Pata Quinna, stejně jako přemýšlivého kouče Toma Renneyho. Na střídačku tak nastoupil Mike Keenan, Messierův starý známý z New Yorku. Nový kapitán se stále více pletl do rozhodování managementu, v Keenanově kanceláři byl údajně jako doma, ti dva spolu byli jedna ruka. Situace dosáhla svého vrcholu, když Canucks vyměnili miláčka fanoušků Trevora Lindena. Sázka na duo Messier – Keenan se Canucks hrubě nepovedla, ke Stanley Cupu se ani nepřiblížili. Messierovo působení tam navíc nadělalo paseku na spoustu dalších let. Tamní fandové mu dodnes nemohou přijít na jméno.
Rekordy, rekordy, rekordy
Na odkazu Marka Messiera to však nic nemění. Jeho mimořádné vůdcovské schopnosti ocenila i samotná NHL, když po něm pojmenovala jednu ze svých trofejí – Mark Messier Leadership Award. Ta je každoročně udělována hráči, který v základní části projeví mimořádné vůdčí schopnosti na ledě i mimo led.
Všeobecně je Messier považován za jednoho z nejlepších kapitánů v historii NHL, vedle takových jmen jako Steve Yzerman nebo Jean Beliveau. Mark Messier byl zkrátka válečník, kterého chtěl mít na své straně každý kouč, jenž chystal svůj tým na klíčovou bitvu.
Top 10 all-time #NHL players: Career playoff goals
Wayne Gretzky 122
Mark Messier 109
Jari Kurri 106
Brett Hull 103
Glenn Anderson 93
Mike Bossy 85
Joe Sakic 84
Maurice Richard 82
Claude Lemieux 80
Jean Beliveau 79 pic.twitter.com/RQIHmFP73y— The Hockey News (@TheHockeyNews) April 9, 2019
V historickém bodování NHL jim patří první a třetí příčka – za nedostižným Gretzkym (2 857) je druhý Jaromír Jágr (1 921) a třetí Messier (1 887). Své výjimečné kvality potvrzovali i ve vypjatých bitvách play-off. V bojích o Stanley Cup nenasbíral nikdo tolik bodů jako tihle dva (první Gretzky 382, druhý Messier 295).
V základní části NHL odehrál nejvíce utkání legendární Gordie Howe, přezdívaný Mr. Hockey (1 767), Messier jich má na druhém místě o pouhých jedenáct méně. V součtu zápasů základní části a play-off se mu ale všichni dívají na záda. Jeho 1 992 utkání je absolutním rekordem.
Oba hráči zůstanou navždy spjati s Edmontonem, kde společně prožili největší úspěchy kariéry. „Ještě dnes, když obléknu tento dres a vidím tohle logo, cítím hrdost. Jsem hrdý na město, klub i fanoušky. Přišel jsem sem jako sedmnáctiletý kluk, který neví, co může očekávat. Lidé v Edmontonu mne ale okamžitě přijali za svého a dali mi pocítit, že jsem tady doma. Miluju Edmonton a navždy budu především Oiler,“ napsal Gretzky v předmluvě ke knize, která mapuje čtyřicetiletou historii klubu.
S Messierem si byli při společném působení v Edmontonu velmi blízcí, čtyři roky bydleli ve stejné budově a často spolu večeřeli. Přátelili se i jejich rodiče. V úzkém kontaktu zůstali i poté, co Gretzky odešel do Los Angeles, a dobrými přáteli jsou dodnes.
V rozmezí pouhých osmi dnů se oba hokejoví velikáni dožívají významného životního jubilea. Snad jim bude zdraví sloužit ještě mnoho let, aby mohli vzpomínat a znovu vyprávět všechny ty úžasné historky, které během hokejového života prožili. Všechno nejlepší, pánové!
Odborný poradce: Martin Hrubý
Použité zdroje:
Wayne Gretzky, Kirstie McLellan Day:
99: Stories of the Game
Al Strachan:
Gretzky: His Game, His Story
Chris McDonell:
For the Love of Hockey – Hockey Stars‘ Personal Stories
Lorna Schultz:
Grit and Glory. Celebrating 40 years of the Edmonton Oilers
Scott Morrison:
100 Years, 100 Moments. A Centennial of NHL Hockey
Eric Zweig:
STANLEY CUP – The Complete History
Steve Cameron:
Hockey Hall of Fame Book of Players
Above and Beyond (TV dokument)
