- Reklama -

Na smlouvu nemyslí, tým je pro Warda přednější

- Reklama -

Spolu s kapitánem Ericem Staalem zůstali v Raleigh posledními pamětníky triumfu z roku 2006. Oběma jim po sezóně vyprší smlouva. A Cam Ward stejně jako jeho dlouholetý souputník říká: „Na mých výkonech se to neprojeví.“
„Snažím se starat jen o to, co můžu ovlivnit, což v tomhle případě znamená co nejlépe se připravit na nadcházející sezónu,“ tvrdí jednatřicetiletý gólman v rozhovoru pro agenturu AP. „Cítím, že až přijde správný čas, nějaké řešení se najde. Chci se soustředit na práci pro mužstvo a dobrý začátek sezóny.“
Ten by Hurricanes vskutku potřebovali, od památného zisku Stanleyova poháru se v play off představili pouze jednou (v roce 2009 došli do konferenčního finále, kde podlehli Pittsburghu 0-4 na zápasy). Carolina se sice chystá mistrovské jubileum připomenout, ale žít pouze ze vzpomínek se prostě nedá.

„Ušli jsme od té doby dlouhou cestu, člověk se v myšlenkách vrací zpět, ale nic bych si nepřál víc než se fo finále znovu vrátit a zopakovat si ho znovu. A nejen znovu, ale také tady,“ odmítá rodák ze Saskatoonu úvahy o změně dresu. „Byl bych rád, kdyby se nám povedl začátek sezóny, dostali jsme se do play off a mohli si zopakovat jízdu městem z před deseti let.“
„Na světě nebylo v roce 2006 lepší místo pro hokej než Raleigh a my hodláme usilovat o to, aby tomu tak znovu bylo,“ slíbí Ward fanouškům.
Jedno se odvíjí od druhého. Pokud budou mít Hurikáni v březnu před přestupovou uzávěrkou reálnou šanci na play off, je pravděpodobné, že svoji brankářskou jedničku si podrží – minimálně do konce sezóny. Může se stát, že Warda budou mít v tu chvíli už dávno pod smlouvou. Můžou to řešit až po play off. Může se stát, že jejich gólman si bude chtít vyzkoušet pozici nechráněného volného hráče. Možností je spousta.
Foto/Photo by: Cheryl Adams

- Reklama -
Předchozí článek
Další článek
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -