- Reklama -

Pár týdnů nebo pár měsíců? Dacjuk doufá, že operace kotníku mu sezónu moc nezkrátí

- Reklama -

Když Pavel Dacjuk 26. června absolvoval operaci kotníku na pravé noze, měl podle původních předpokladů dostat na několik týdnů sádru a poté začít s rehabilitací. Vedení Rudých křídel počítalo s tím, že ruský útočník už by v době přípravného kempu možná mohl být schopný naskočit na led. Nejčerstvější prognózy ovšem posunují termín Rusova návratu do akce mnohem dál.
„Doktoři hovoří o čtyřech až pěti měsících, tak uvidíme,“ překvapil Dacjuk fanoušky v rozhovoru pro švédskou státní televizi. „Já doufám, že přijdu jen o začátek sezóny. Rehabilitace po červnové operaci byla odhadována na čtyři až šest týdnů, ale ukázalo se, že potrvá další dobu.“
Detroit zahajuje přípravný kemp v polovině září, první exhibiční zápas má naplánován na 22. září v Chicagu. Ostrý (a také ostře sledovaný) start do nového ročníku obstará 9. října duel s Torontem vedeným bývalým koučem Red Wings Mikem Babcockem.
Dacjuk sice novému trenérovi Jeffu Blashillovi k dispozici nebude, ale možnost setkat se se spoluhráči si ujít nenechá.
„Až sezóna začne, budu v Detroitu, abych se mohl připravovat se zbytkem týmu. Když člověk trénuje sám, je to složitější,“ podotýká hokejista, který kvůli problémům s kotníkem vynechal osm z posledních čtrnácti zápasů předešlé sezóny.
„Zranil se při blokování střely,“ vysvětloval před operací generální  manažer Ken Holland. „Nejprve jsme mysleli, že má nohu jen pohmožděnou, ale během série s Tampou už vypadala všelijak. Následně jsme zjistili, že Pavel má problémy se šlachou. Mysleli jsme, že se to srovná samo, ale po šesti týdnech v Rusku Pavel volal, že kotník se nelepší. Proto jsme ho povolali ke specialistovi do Severní Karoliny.“
V Detroitu jsou na alternativu, že sezónu začnou bez Dacjuka, připraveni – jak jsme psali nedávno.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Předchozí článek
Další článek
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -