Na něco tak ošklivého se nedívá snadno. Michal Rozsíval taky nikdy nezažil, aby se mu kotník otočil o 180 stupňů. Když najel do té nešťastné rýhy během loňského play off v Xcel Energy Centeru a upadl na led, noha se mu odporně zkroutila pod váhou vlastního těla. Hokejový instinkt mu přitom velel dál pronásledovat Tomase Vaneka. Ale nešlo to.
„Snažil jsem se vstát a jet za pukem, pak jsem si uvědomil, že snad nemám nohu,“ řekl Rozsíval. „Bylo to jako bych nohu neměl vůbec. Tehdy jsem si uvědomil, že něco je hodně, hodně špatně. Kotník jsem nemohl vůbec ovládat. V tu chvíli jsem věděl, že mám po sezóně.“
Možná nejen po sezóně. Zranění vypadalo tak hrozivě, že se začalo spekulovat o konci kariéry. Rozsívalovi bylo už 37 let, návrat po vážném zranění v takovém věku není jednoduchý. O pět týdnů později se aspoň zaradoval se spoluhráči ze Stanley Cupu, jinak bylo jeho hlavní starostí pečlivě rehabilitovat. V létě sice byl volným hráčem, šance hledat si nové angažmá však byla minimální. Nakonec byl rád za roční smlouvu na 600 tisíc dolarů od Chicaga.
„Po vítězství ve Stanley Cupu jsem si nastavil v hlavě, že udělám všechno, co bude v mých silách, abych se pokusil dostat kotník tam, kde byl. Abych mohl znovu hrát,“ vzpomíná český obránce. „Nechtěl jsem končit kariéru kvůli zlomenému kotníku.“
Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.
Zatím se tak daleko nedostal. S týmem sice už trénuje a bruslí, ale zatím to nevypadá, že by byl jeho návrat reálný. Minimálně do konce října ne. Mužstvo jeho návrat vyhlíží, protože zhruba před týdnem přišlo o Duncana Keitha, který má zraněné koleno. Jeho pauza se odhaduje na měsíc.
Rozsíval potřebuje ještě trochu času. Jeho noha ještě není tak silná, jak je potřeba. Nepohybuje se tak dobře, jak by chtěl. Jeho kondice není na úrovni, kde by měla být. Prozatím to nevypadá, že by se mohl vrátit na led dřív než za týden. Nicméně Rozsívalův návrat se blíží.
„Na ledě se nebudu cítit pohodlně, dokud nebudu stoprocentně v pořádku,“ říká zkušený zadák. „Potřebuju být na úrovni, kdy mohu být užitečný. Cítím se lépe a dělám potřebné věci každý den. Je to proces, kterým musím projít. Přál bych si už být na ledě, ale zatím to nejde. Chlapi zatím hrají dobře i bez Keitha, všichni odvádí skvělou práci.“
Chicagu je vděčný, že nemusel s hokejem úplně skončit. „Nikdy mě to ani nenapadlo. Možná kdybych nedostal šanci tady prodloužit, tak už bych nehrál. Nejlepší časy jsem ale prožil v Chicagu. Vždycky se tu ke mně chovali pěkně. Bylo by těžké odcházet, i kdybych měl nabídku jinde. Jsem rád, že jsem tady dostal šanci, přestože jsem zraněný. Udělám určitě všechno, abych tomuhle týmu ještě pomohl,“ slibuje Michal Rozsíval.
Foto/Photo by: Sarah A.
