Síň slávy má nové členy. Mezi oceněnými je i druhý Čech v historii

Přidal  Roman Blaha   do  , , ,      19. 11. 2019 22:08     Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Síň slávy má nové členy. Mezi oceněnými je i druhý Čech v historii  

Listopad je tradičně měsícem, kdy torontská Hockey Hall of Fame vítá do svých řad nové členy. Výběrová komise letos vybrala následující šestici – Guy Carbonneau, Sergej Zubov, Václav Nedomanský, Jim Rutherford, Jerry York a Hayley Wickenheiser.



Hayley Wickenheiser

Čtyřnásobná olympijská vítězka ukončila svou předlouhou a veleúspěšnou kariéru v lednu 2017. Loni v srpnu pak přijala nabídku pracovat pro Toronto Maple Leafs v oddělení hráčského rozvoje. Jednačtyřicetiletá žena je považována za nejúspěšnější hráčku historie, mnozí ji označují za ženského Gretzkyho. V kolébce hokeje se těší ohromnému respektu a oblibě.

„Když jsem vyrůstala na malém městě, nebylo zrovna obvyklé, aby holky chtěly hrát hokej. Mí rodiče ale věřili, že i dívka může dokázat to, co kluci,“ svěřila se rodačka z Shaunavonu v provincii Saskatchewan. Její hokejové začátky v čistě klučičím prostředí ale nebyly úplně jednoduché. „Tak moc jsem chtěla hrát tuhle hru, že mi bylo úplně jedno, co všechno musím vydržet,“ dodala.

Dívčích týmů tehdy moc nebylo, tak začala hrát v Calgary za chlapecký tým. Vlasy schovávala pod helmu, aby na sebe nepoutala pozornost. Své místo si ale musela tvrdě vybojovat. „Zabírala jsem místo v týmu nějakému klukovi. A to se spoustě lidí nelíbilo. Na ledě jsem nervózní nebyla, nebála jsem se ani hitů. Nejhorší bylo převlékat se v koupelně a pak muset projít chodbou okolo všech těch rodičů a poslouchat jejich narážky,“ vzpomíná. „Ale zocelilo mě to, byla jsem pak odolnější,“ řekla ve svém projevu.

Její reprezentační kariéra nakonec trvala dlouhých třiadvacet let. Zahrála si profesionálně také v Evropě a budoucím generacím hokejistek vyšlapala cestu. Čtyřikrátza sebou si na krk pověsila zlatou olympijskou medaili – v Salt Lake City 2002, Turíně 2006, Vancouveru 2010 a Soči 2014. V Salt Lake City a Turíně byla vyhlášena nejužitečnější hráčkou turnaje. K tomu je sedminásobnou mistryní světa. Do Síně slávy byla uvedena jako teprve sedmá žena.

Guy Carbonneau

Trojnásobný vítěz Stanley Cupu byl jedním z nejlepších defenzivních útočníků své generace a v Montrealu tak navazoval na Boba Gaineyho nebo Jacquese Lemairea. Devětapadesátiletý Kanaďan byl u posledních dvou triumfů Canadiens (1986, 1993), třetí Stanley Cup pak získal s Dallasem (1999).

Celkem třikrát si v kariéře odnesl Selke Trophy. Cenu pro nejlépe bránícího útočníka získal v letech 1988, 1989 a 1992. Brusle pověsil na hřebík v roce 2000. O tři roky později byl způsobilý pro vstup do Síně slávy, na slavnostní okamžik si ale musel počkat dlouhých šestnáct let, dočkal se až letos. V základní části NHL odehrál 1 318 zápasů.

„Snil jsem o tom, že budu hrát v NHL a vyhraju Stanley Cup. Toužil jsem po tom, abych vstřelil gól v play-off. Ani v mých nejdivočejších snech by mne ale nenapadlo, že jednou budu stát tady,“ říkal dojatý „Carbo“.

Sergej Zubov

Ofenzivní bek s vynikajícím přehledem strávil v NHL šestnáct sezón, z toho dvanáct v dresu Hvězd z Dallasu. Devětačtyřicetiletý rodák z Moskvy získal Stanley Cup dvakrát – v roce 1994 s New York Rangers a o pět let později s Dallasem. V lize odehrál přes tisíc zápasů a nasbíral na obránce úctyhodných 771 bodů.

Václav Nedomanský

Pětasedmdesátiletý „Big Nedo“ byl v roce 1974 prvním sportovcem z východního komunistického bloku, který emigroval do severní Ameriky, aby se tam pokusil prorazit ve světě profesionálního sportu.

Tři sezóny strávil v konkurenční soutěži WHA, než ve třiatřiceti letech debutoval v NHL a stal se prvním Čechem, který ve slavné lize skóroval. „Bylo to složité a stresující,“ řekl o svém rozhodnutí emigrovat. „Ale jsem tak šťastný, že jsem tady,“ dodal. Do Hockey Hall of Fame byl uveden jako teprve druhý Čech po Dominiku Haškovi.

Jim Rutherford

Bývalý gólman, který mezi lety 1970 a 1983 působil v AHL, byl v roce 1994 jmenován generálním manažerem Hartford Whalers. V klubu vydržel i po jeho stěhování do Caroliny a sestavil tým, který v roce 2006 dokráčel až ke Stanley Cupu.

Dnes sedmdesátiletý rodák z provincie Ontario se v roce 2014 ve stejné roli ujal Tučňáků z Pittsburghu, kterým pomohl k triumfu v letech 2016 a 2017. Od roku 1967, kdy se liga rozrostla ze šesti týmů na dvanáct, je prvním generálním manažerem, který triumfoval se dvěma různými týmy. „Nenechte nikoho, aby vám říkal, že něco nesmíte nebo nedokážete,“ zněl jeho vzkaz v Síni slávy.

Jerry York

Legendární univerzitní kouč má za sebou 48 sezón v roli trenéra. Čtyřiasedmdesátiletý muž má ve sbírce pět titulů z NCAA a nejvíce výher v historii amerického univerzitního hokeje. „Prostě to miluju. Bez trénování nemůžu být. Mám rád lidi, které trénujeme,“ řekl.

Autor  

Narozen v roce 1975, NHL sleduji od konce 80. let, redaktorem od roku 2008. Vystudovaný ekonom - obor marketing, ženatý, manželka Silvie, synové Mike a Dave. Dobrovolník na ZOH 2010 ve Vancouveru, florbalový kouč a speaker, učitel. Mám rád NHL jako celek, obdivuji kanadskou oddanost hokeji a úžasnou tradici této hry v zemi javorového listu, jsem velkým kanadským fanouškem. Rád sportuji, cestuji, čtu o NHL v angličtině, poslouchám U2 a trávím čas se svými syny. Oblíbení hráči: Yzerman, Gretzky, Orr, Sakic, Beliveau, LaFontaine, Linden, Modano, Francis, Gilmour, Hawerchuk, Mario, Roy, Brodeur, R. Bourque, Coffey, Selänne, Toews, Gaudreau, McDavid, St. Louis, Sean Burke, Jágr, Sedinové. Nejlepší hokej ever: Canada Cup 87.