Hašek, Burns, Blake, Forsberg, Modano a McCreary byli uvedeni do Síně slávy NHL

Na pondělním slavnostním ceremoniálu byl v Torontu do Hokejové síně slávy NHL uveden jako vůbec první Čech Dominik Hašek. Společně s ním se této cti dostalo také útočníkům Peteru Forsbergovi a Miku Modanovi a obránci Robu Blakeovi. Mezi legendy NHL se zařadil i rozhodčí Bill McCreary a in memoriam byl oceněn také někdejší kouč Pat Burns.
„Moje hokejová cesta, která mě přivedla až sem, byla lemována podporou a laskavostí mnoha lidí, a já bych jim chtěl všem poděkovat, protože bez nich bych ve své kariéře nebyl schopen dosáhnout výsledků, díky kterým zde nyní stojím,“ řekl dojatý Hašek.
„Je mi velkou ctí být tady společně s takovými hráči jako jsou Mike, Peter a Rob. Znám dobře jejich mimořádné kvality a vím, že si toto ocenění plně zaslouží. Sudí Bill McCreary byl u dvou zásadních utkání mé kariéry v národním dresu – rozhodoval poslední dva zápasy na Olympiádě v Naganu (semifinále ČR – Kanada a finále ČR – Rusko), kde moje země získala zlatou medaili,“ dodal na adresu dalších oceněných český gólman.
Pardubický odchovanec odešel do zámoří v roce 1990 po devíti sezónách v české extralize. Jeho prvním angažmá v NHL je spojeno s týmem Chicago Blackhawks, kde dvě sezóny kryl záda tehdejší gólmanské jedničce Chicaga Edu Belfourovi. Po přestupu do Buffala Sabres a následném zranění brankáře Granta Fuhra dostal Hašek plnou důvěru vedení klubu a odvděčil se skvělými výkony, díky kterým získal v sezóně 1994-95 svou první Vezinovu trofej pro nejlepšího brankáře NHL. Po úspěšném angažmá v Buffalu vyměnil před začátkem sezóny 2001-2002 dres Sabres za barvy Detroitu Red Wings, kde zůstal až do roku 2008.
Dominik Hašek je dvojnásobným vítězem Stanley Cupu (Detroit 2002 a 2008), šestkrát obdržel Vezinovu trofej, dvakrát byl jako nejlepší hráč NHL oceněn Hráčskou asociací NHLPA cenou Lestera B. Pearsona, je dvojnásobným nositelem Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče soutěže a s národním týmem triumfoval na Olympijských hrách v Naganu. Hašek odehrál v NHL celkem 735 zápasů s 389 výhrami a 81 čistými konty, což jej v historických tabulkách řadí mezi gólmanskou špičku této elitní soutěže.
Kromě Dominika Haška byl do Síně slávy NHL uveden další Evropan, jednačtyřicetiletý švédský útočník Peter Forsberg, jenž je stejně jako Hašek dvojnásobným vítězem Stanley Cupu, držitelem dvou zlatých medailí z Olympijských her a v roce 2003 mu byla udělena Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče NHL a Hart Trophy. V NHL hájil barvy Colorada, Philadelphie a Nashvillu.
Forsberg je po Borje Salmingovi a Matsu Sundinovi teprve třetím Švédem, jenž se dostal do Síně slávy. „Jsem velmi hrdý na to, že jsem dalším švédským hokejistou, kterému se po Borjemu a Matsovi dostalo této cti, jsem ve skvělé společnosti,“ uvedl na ceremoniálu Forsberg.
Čtyřiačtyřicetiletý centr Mike Modano byl dlouholetou oporou Dallas Stars, kde působil celých 21 sezón a klubu pomohl k získání Stanley Cupu v roce 1999. Kromě toho je držitelem rekordu v počtu nejvíce gólů vstřelených hráčem narozeným v USA (557 gólů), za 1359 bodů mu patří první příčka pro amerického hráče a ve stejné národnostní kategorii nasbíral i nejvíce bodů v play-off (145).
„Je těžké vyjádřit slovy, co pro mne znamená být v tomto sále společně s výběrem nejlepších světových hráčů. Moje přítomnost na této prestižní akci je z velké části zásluhou hráčů a trenérů, se kterými jsem měl v minulosti možnost spolupracovat,“ skromně podotkl legendární centr.
Stejně starý kanadský obránce Rob Blake je členem prestižního Triple Gold Clubu, do kterého patří hráči, jenž získali Stanley Cup, vyhráli Mistrovství světa a jsou držiteli zlata z Olympiády. Kariéru v NHL začínal v roce 1989 v Los Angeles Kings, poté nastupoval za Colorado a San Jose.
„Jedna z věcí, které jsem si v době mého působení v NHL velmi cenil, byli dobří spoluhráči,“ řekl Blake a mimo jiné dodal, „hokej jsem nehrál jen kvůli sobě, ale také pro rodinu, spoluhráče a přátele, těšilo mě, že lidem kolem sebe mohu tímto způsobem udělat radost.“
Kouč Pat Burns, jemuž se tohoto ocenění dostalo bohužel až in memoriam, trénoval v průběhu let týmy Montreal Canadiens, Toronto Maple Leafs, Boston Bruins a New Jersey Devils. Posledně jmenovaný klub přivedl v roce 2003 k zisku Stanley Cupu a je trojnásobným držitelem Jack Adams Award pro nejlepšího kouče NHL. Burns podlehl v roce 2010 rakovině tlustého střeva, bylo mu 58 let.
„Pat Burns byl velmi disciplinovaný kouč a stejný přístup vyžadoval i od hráčů a dalších lidí v týmu. Mezi hokejisty i celým realizačním týmem, včetně vedení klubu, si získal obrovský respekt. Klobouk dolů před jeho profesionalitou a inovativním způsobem práce,“ řekl o Burnsovi Lou Lamoriello, prezident a generální manažer Devils.
V kategorii rozhodčích byl mezi elitu NHL uveden devětapadesátiletý Bill McCreary. V roli hlavního nebo pozemního rozhodčí nejvyšší soutěže má na svém kontě přes 1 700 utkání a 282 zápasů play-off. Kromě toho pískal také důležité duely na olympijských hrách (1998 až 2002). Svou kariéru v NHL ukončil v roce 2011.
„Stejně jako u spousty jiných kluků bylo mým snem hrát NHL,“ řekl McCreary, „skončil jsem sice už v juniorech, ale hokej jsem nikdy nepřestal mít rád, takže za šanci stát se profesionálním rozhodčím a mít možnost být přímo přítomen zápasům NHL, jsem nesmírně vděčný.“