- Reklama -

Střílej do plných! Hoffman by mohl jít ve stopách Douga Smaila

- Reklama -

Na konci sezóny 1984-85 měl Winnipeg ve svých řadách šest třicetigólových střelců, to se do té doby žádnému týmu v dějinách NHL nepovedlo. Doug Smail z nich sice byl skoro nejhorší, přesto bylo jeho 31 branek v něčem výjimečných. Ani jedna nepadla při přesilové hře.
„Aha, vy myslíte jeden z těch významných rekordů,“ zasmál se do telefonu, když se mu nedávno ozvali z televizní stanice TSN. „Ale ano, samozřejmě vím, že ho držím.“
„Měli jsme tenkrát jako tým nakročeno ke Stanley Cupu. Bylo nás šest, co jsme překročili třicetigólovou hranici, a na osobní statistiky přitom ještě nikdo moc nekoukal,“ zavzpomíná. „Mně nedali k přesilovkám ani čuchnout, byl jsem určený na napadání a neutralizaci soupeřů. Když máte tuhle roli, každý gól je pro vás bonusem.“

Dale Hawerchuk 53 branek, Paul MacLean 41, Laurie Boschman a Brian Mullen 32. Následoval Smail a za ním ještě Tomas Steen s rovnou třicítkou gólů. Tak vypadalo čelo střeleckých tabulek původních Jets v sezóně, která pro ně nakonec skončila zklamáním. V základní části sice byli třetím nejlepším týmem soutěže, jenže play off mělo stejně jako dnes divizní formát – a to znamenalo utkat se už ve druhém kole se suverénním Edmontonem. Tryskáči prohráli 0:4 na zápasy.
Z třiceti Smailových branek jich 27 padlo při vyrovnaném počtu mužů na ledě, tři vstřelil v oslabení. O dva roky později se svému rekordnímu výkonu přiblížil. Skóroval 25krát, v početní výhodě opět ani jednou.
Smailovo maximum atakovali v nedávné době pouze dva lidé. Během ročníku 1991-92 chyběly Mikeu Donnellymu z Los Angeles k vyrovnání dvě trefy, o sedmnáct let později skončil vancouverský Alex Burrows na 28 brankách, aniž by potrestal soupeřovo vyloučení.
„Vůbec mi nebude vadit, když mě někdo překoná. Každý, komu se podaří dosáhnout nějakého rekordu, si zaslouží láhev dobrého vína na oslavu. Bylo by úžasné, kdyby se to někomu povedlo,“ přeje si Smail.


Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru.


Tím „někým“ myslí Mikea Hoffmana, kvůli němuž mu volali. Ottawský útočník se totiž v dosavadním průběhu sezóny trefil zatím dvacetkrát (poznámku o neexistenci přesilovkového gólu v jeho přehledu už snad není nutné dodávat), takže jistá šance by tu byla. Senátorům zbývá sehrát ještě 26 utkání.
„Netuším, kolik by ten rekord mohl být. Hádal bych kolem třiceti nebo pětatřiceti,“ nabídne poměrně kvalifikovaný odhad hokejista, který si v tomto ročníku vydobyl místo v základní sestavě Sens. „Uvidíme, jak to dopadne. Na Smaila mi schází ještě jedenáct branek, kdo ví, co se může stát.“
Preference má Hoffman nastavené trochu jinak. „Mým cílem je pokusit se o třicítku. Pokud pár gólů padne při přesilovkách a pár při vyrovnaném počtu, beru je všechny bez ohledu na způsob, jakým jsem jich dosáhl,“ říká 25letý útočník.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -