- Reklama -

A jede se dál! Hanzal neztratil chuť k útočení

- Reklama -

Velkou úlevu pocítili v Arizoně, když se jim znovu ohlásil do akce uzdravený Martin Hanzal – a hned dvojnásobnou. Za prvé, zranění v dolní části těla připravilo českého útočníka pouze o dva zápasy. Za druhé, nijak se neodrazilo do jeho výkonnosti. Ve čtvrtečním utkání s Coloradem si písecký rodák připsal další dvě asistence.
Ve 23. minutě vypíchl Hanzal kotouč Nikitovi Zadorovovi a následnou střelu Tobiase Riedera nešťastně tečoval za Varlamovova záda Gabriel Landeskog. O dvě a půl minuty později nabil na modrou čáru Nicklasi Grossmannovi a jím vyslaný puk si hokejisté Avalanche znovu dopravili sami do vlastní sítě. Námitku hostující lavičky, že brance předcházel faul na gólmana, sudí neuznali.
„S Martinem a Tobiasem jsme si hned od začátku sezóny padli do noty. Než se Marty zranil, dařilo se nám, takže jsme šťastni, že ho máme nazpátek,“ pronesl před zápasem prorocká slova křídelník elitní formace Kojotů Anthony Duclair.
Celek z Glendale zvítězil nad Lavinami 4:2 a v tabulce Pacifické divize mu patří čtvrté místo. Hanzal se s 12 asistencemi dělí o vedení s dalšími pěti nahrávači, vzhledem k nejnižšímu počtu odehraných utkání (deset) se dá říci, že je v čele.
„Staví se na důležitá vhazování, stojí před brankou při přesilovkách, svými výbornými přihrávkami připravuje šance pro ostatní. Nehraje se proti němu snadno a já obdivuju způsob, jakým hraje,“ ohodnotil nedávno spoluhráčův přínos pro mužstvo kapitán Shane Doan.
Ve své zatím nejproduktivnější sezóně 2013-14 nasbíral český olympionik čtyřicet bodů, přičemž za nahrávky jich měl 25 (osobní rekord má ještě o dvě vyšší, dosáhl ho hned při vstupu do NHL). Tehdy ale Hanzal navíc dopravoval kotouče za čáru také sám, což se mu letos zatím nepovedlo. Dokud však bude připravovat šance pro spoluhráče a Coyotes budou vítězit, nikdo se na něho zlobit nebude.
Foto/Photo by: Bridget Samuels

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -