- Reklama -

Během play off pro malý zájem zavřeno…

- Reklama -

Zatímco sportovním barům v Chicagu s každým dalším krůčkem Blfb-chicagoackhawks směrem ke Stanleyově poháru narůstají tržby, majitelé ostatních restauračních a zábavních podniků už tak nadšení nejsou. Pokud se samozřejmě neřadí mezi fanoušky Jestřábů … ale i jejich pocity jsou rozporuplné.
„Mám tu jen třetinu rezervací oproti obvyklému stavu,“ hlásila v sobotu večer, kdy se hrálo druhé finálové utkání (na ledě Tampy Bay) Debbie Williamsová, majitelka restaurace v městečku Wheaton ležícím asi 40 kilometrů od Chicaga. „Doufám, že vyhrají ve čtyřech zápasech a všechno se vrátí k normálu.“
Tohle přání už se jí nesplní, svěřenci Joela Quennevillea prohrávají po třech utkáních 1-2.  Znamená to snad, že ona i podobně „postižení“ kolegové teď začnou držet palce Bleskům?


Sledujte NHLnews také na Facebooku a Twitteru


„Vždycky v sobě svádím bitvu mezi fanděním svému týmu a fanděním svému byznysu,“ přiznává marketingový manažer sítě biografů Classic Cinemas Mark Mazrimas. „Až se budou hrát rozhodující zápasy, bude to ještě horší.“
Tažení hokejistů je ale podle něho ničím ve srovnání se spanilými jízdami basketbalistů Bulls s Michaelem Jordanem na soupisce v devadesátých letech minulého století. Rick Gieser z klubu Zanies to vidí stejně.
„Úspěchy Blackhawks v posledních letech se během hracích dnů play off projevily na naší návštěvnosti, ale ne tak výrazně, jako když byli na cestě za titulem Bulls. Jediné, co chtěli lidé v 90. letech sledovat, byli Bulls,“ tvrdí Gieser v rozhovoru pro Chicago Daily Herald.

Basketbalisté tehdy získali šest prvenství v rozmezí osmi roků, hokejisté Blackhawks dnes usilují o třetí Stanley Cup během šesti let. Dalo by se říci, že ve „Větrném městě“ už musí být na podobné události zvyklí.
„Ano, je to takový jarní rituál,“ posteskne si Pete Laven. Blackhawks jsou pro něho konkurencí na stejném poli, protože jde o prezidenta a generálního manažera týmu Schaumburg Boomers hrajícího v nezávislé baseballové Frontier League. „Dělají nám pořádnou čáru přes rozpočet, pokud jde o návštěvnost. Ale klidně můžou přijít a sledovat hokej třeba v našem obchodě se suvenýry, pochopíme to,“ vybízí nerozhodné fanoušky.
Na návštěvu svého restauračního zařízení zve i Debbie Williamsová. V sobotu ji alespoň trochu hrál do karet fakt, že zápas v Tampě začínal už po sedmé hodině večer a ne až v osm jako obvykle.
„Od devíti máme zlevněné předkrmy,“ láká gurmány, ale nakonec si stejně neodpustí povzdechnutí: „Jsem sice ráda, že uvidím většinu zápasu, ale radši bych měla náročný pracovní večer a na televizi mrkla jen po očku kvůli zjištění skóre.“
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -