- Reklama -

Pastrňák na dvacítkách? Může být

- Reklama -

Když Davida Pastrňáka před rokem pouštěli Medvědi na mistrovství světa dvacetiletých, byla to pro něho do jisté míry přestupní stanice mezi dvěma zámořskými soutěžemi. Na přelomu listopadu a prosince sice odehrál svých prvních pět utkání v NHL, ale většinu času trávil na farmě v Providence. Po návratu ze světové akce už ochutnal jinou kávu – byl znovu povolán do akce a u prvního týmu dosloužil až do konce sezóny
Jestli umožní vedení Bruins českému útočníkovi start na juniorském MS letos, půjde z pohledu klubu o kondiční trénink. Za normálních okolností by Pastrňák do Finska asi neodcestoval, jenže poté, co si koncem října poranil chodidlo a vypadl na půldruhého měsíce ze sestavy, zkoumají v Bostonu všechny možnosti, jak dostat havířovského rodáka zpět do herního rytmu.
„Naším prvotním přáním je, aby se vrátil v plné síle, a k tomu má blízko,“ říká generální manažer Don Sweeney. „Dalším bodem je jeho kondice, co bude nejlepší, aby zase nabral plnou rychlost. Juniorský šampionát by k tomu mohl přispět, ale zkoumáme všechny možnosti, které můžeme využít od dnešního dne do vánočního zmrazení přesunů (od 19. do 27. prosince, pozn. red.). Do zítřka se uvidí.“
Čerstvé zprávy hovoří o tom, že Pastrňák sice ve čtvrtek trénoval s ostatními spoluhráči, ale nebude na palubě letadla směřujícího k dnešnímu zápasu do Pittsburghu.
„Nevím, jak se k tomu klub postaví. Mně bylo řečeno, že s námi nepoletí, a tím to pro mě končí. Jde to mimo mě,“ uvedl trenér Claude Julien.
GM Sweeney proto ještě rozšířil svoji odpověď. „Samozřejmě bereme v úvahu otázku Davidovy kondice, protože přišel o hodně zápasů. Byl mimo šest týdnů, při rozhodování musíme přihlédnout k jeho fyzičce,“ uvedl šéf Bruins.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -