- Reklama -

Gallagher s Marchandem uzavřeli v Petrohradu mírovou smlouvu

- Reklama -

Jsou známí tím, že se dokážou dostat soupeři pod kůži. A protože působí v Montrealu a v Bostonu, tedy u dvou nesmiřitelných konkurentů z Atlantické divize, často se dostávají pod kůži jeden druhému. Na letošním světovém šampionátu ale Brendan Gallagher s Bradem Marchandem táhnou za jeden provaz, z jehož druhého konce by rádi slyšeli dunět zlaté zvony.
„Od chvíle, co jsme přicestovali do Prahy, a teď tady v Petrohradě také, s Bradem velice dobře vycházím,“ naoko překvapeně kroutí hlavou Gallagher. „Řekl jsem mu, že původně jsem se domníval, že je to prakticky nemožné. Za těch několik sezón jsem si zamiloval ho nenávidět.“
„Když ho ale poznáte, zjistíte, že je to velice dobrý chlapík. Hrál jsem s ním na hotelu tenis a byl stejně tak soutěživý jako já. Možná máme podobnou DNA,“ pokračuje útočník Habs. „Když se ocitnete v šatně na mezinárodní scéně, zapomenete na všechnu rivalitu z NHL. Radši ho vidím ve společném týmu, než bych hrál proti němu.“
Tím týmem je pochopitelně kanadská reprezentace, která v Rusku obhajuje medaile z nejcennějšího kovu z předchozího mistrovství světa konaného v naší republice. Na cestu za dalším titulem vykročili zástupci hokejové kolébky hladkým vítězstvím 5:1 nad tradičními rivaly ze Spojených států. Gallagher i Marchand k němu shodně přispěli jedním gólem.
Brendan Gallagher
„Dal jsem si dárek ke 24. narozeninám,“ komentuje svoji vítěznou trefu z deváté minuty Gallagher. Marchand pečetil výsledek v půli závěrečné třetiny při oslabení.
Na ledě se spolu potkali málokdy. Montrealský forvard nastupoval většinou po boku Boonea Jennera a Ryana O’Reillyho, bostonskému útočníkovi dělali společnost především Matt Duchene a Connor McDavid.
Vedoucí elitní kanadské formace Derick Brassard měl možnost bedlivě je sledovat oba dva.
„Bylo to docela zábavné,“ nabízí výsledky svého výzkumu kmenový hráč Rangers. „Gally je takový škodič. Když hrajeme proti Canadiens, častokrát zapaluje jiskru. Brad má trochu podobný styl, jen častěji překročí hranu. Když je poznáte, zjistíte, že díky tomuhle stylu jsou na ledě efektivní. Neumí se změnit a já jsem rád, že budou pár týdnů se mnou ve stejném týmu.“
Foto: Icon Sportswire, Lisa Gansky/Flickr.com

- Reklama -
Předchozí článek
Další článek
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -