- Reklama -

Jaké to je, mít v rodině potenciálního vraha?

- Reklama -

Mohlo by se jednat jen o další z mnoha útržků černé kroniky: porota v kanadském městě Prince Albert shledala 52letého muže vinného z přípravy vraždy přibližně stejně staré ženy. Jenže tím mužem byl otec vancouverského útočníka Lindena Veye Curtis – a tou ženou jeho matka Brigitte.
K násilnému činu se schylovalo před třemi lety v červenci, kdy se Curtis Vey spolu se svojí milenkou Angelou Nicholsonovou rozhodli radikálně vyřešit problém partnerského trojúhelníku. Či spíše čtyřúhelníku, protože Nicholsonová se plánovala zbavit také svého manžela, s nímž už ovšem delší dobu nežila.
Plán byl odhalen díky tomu, že Veyová, která svého muže podezřívala z nevěry, prostřednictvím mobilního telefonu tajně nahrála jeho rozhovor s přítelkyní. Když později nahrávku pustila zbylým členům rodiny, došli k rozhodnutí, že ji předají policii.
Linden Vey, který měl tehdy za sebou druhou poměrně vydařenou sezónu na farmě LA Kings v Manchesteru, nechal veřejnost nahlédnout do své 13. komnaty před necelým měsícem v rozhovoru pro list Vancouver Province.
„Po spoustu let se váš život ubírá po nějaké cestě a potom se jednoho dne probudíte a zničehonic je všechno úplně jinak. Takováhle věc vám pořádně změní život,“ říká 24letý forvard. „Nehodlám tu sedět a tvrdit, že tohle je částečný důvod, proč mám za sebou dva nejhorší roky kariéry, ale pravdou je, že když vám někdy takovéhle věci tíží mysl, je těžké se naplno soustředit na hokej. Naštěstí mám silnou podporu v rodině.“
Vey tím samozřejmě nemyslí otce. „S mámou jsme si velice blízcí. Byla tu se mnou, i když Canucks pořádali zápasový výlet pro matky. Také s bratrem a se sestrou k sobě máme hodně blízko. Tohle je čas, kdy musíme držet pohromadě, jak jen to jde.“
V sezóně 2013-14, když už byl obeznámen s rodinnou krizí, dostal Vey příležitost i v osmnácti zápasech NHL za Krále. Před následným draftem byl vyměněn do Vancouveru za volbu ve druhém kole. Canucks se o jeho problémech dozvěděli až poté.
„Považovali jsme za nejdůležitější, aby se mu dostalo pomoci, kterou potřebuje,“ říká prezident klubu Trevor Linden. „Každý hokejista má v životě nějaké potíže a musí čelit výzvám, to je normální, ale nemyslím si, že by existoval hráč, který se musel vypořádat s něčím takovým.“
„Linden se ale snažil fungovat normálně. Myslím, že kluci v šatně ani trenéři nikdy neviděli žádný důkaz, co uvnitř prožívá. Mohli jsme si to jen představovat,“ dodává Linden. „Domnívám se, že stadión se pro něho stal tak trochu útočištěm. Jakmile vkročil do jeho dveří, bylo to pro něho určitým požehnáním. Mnohem horší asi bylo, když odcházel a vracel se v uvozovkách do normálního života.“
Případ Veyových se měl původně dostat před soud už na podzim roku 2014, tedy na začátku útočníkova působení v novém klubu. Za odklad do doby, kdy už je po sezóně, je rodák z městečka Wakaw v provincii Saskatchewan nakonec vděčný.
„Aspoň můžu být doma s rodinou. Případ se mě částečně také týká, ale jde především o situaci mých rodičů. Budu doma, abych mámu podporoval. Uděláme se sourozenci to nejlepší, abychom to nějak přestáli,“ slibuje té, která mu dala život, Linden Vey.
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -