- Reklama -

O trpělivosti před ním nemluvte, Garth Snow touží konečně vítězit

- Reklama -

V roce 2007 prohra v prvním kole s Buffalem, poté pět jalových let. Zkrácený ročník 2012-13 zakončený vyřazením v konferenčním čtvrtfinále proti Pittsburghu. Loni opět absence v play off, letos hned na úvod prohra s Washingtonem v sedmi utkáních. Takové je bilance NY Islanders od chvíle, kdy Garth Snow usedl do křesla generálního manažera.
A teď jiný seznam. 2006: Kyle Okposo ze sedmého místa, 2008: Josh Bailey z deváté pozice, 2009: John Tavares a Calvin de Haan jako čísla 1 a 12, 2010: Nino Niederreiter z pátého místa a Brock Nelson z třicátého, 2011: Ryan Strome – pořadové číslo pět.
Až na Niederreitera, který byl před dvěma roky vyměněn do Minnesoty, dnes všichni hokejisté draftovaní Ostrovany v prvním kole patří ke stálicím jejich kádru (čerstvější naděje zatím pomíjíme). Může se potom někdo divit Snowovi, že už by výsledky svého snažení při dražbách budoucích talentů rád také viděl promítnuté do výsledků na ledě?
„Cítíme, že jsme prostřednictvím draftů vybudovali mužstvo, které by mělo být schopné být každý večer rovnocenným soupeřem. Máme tu spoustu mladíků, kteří jsou rok od roku větší, silnější, rychlejší. Vzhledem ke zkušenostem, které posbírali, očekáváme, že můžeme stavět na výkonech z minulé sezóny,“ říká šéf newyorského klubu.

V dosavadním průběhu prázdnin proto ani nevyvíjel nikterak horečnou aktivitu. Prodloužil smlouvy s útočníkem Andersem Leem (na společném snímku) a obráncem Thomasem Hickeym, našel Jaroslavu Halákovi kvalitního náhradníka v osobě Thomase Greisse. Zbývá jen dovést do úspěšného konce jednání o nové smlouvě s chráněným volným hráčem Brockem Nelsonem a přivést někoho do obranných řad, pokud ovšem nechce Snow i v tomto případě sáhnout do nováčkovských rezerv.
„Od toho přece máme přípravný kemp. Výkony každého hráče budou určovat, zda zůstane nebo nezůstane v sestavě,“ naznačuje, že možná ano. „Je to příjemný problém, když máte dobré mladé hráče, kteří tlačí na veterány.“
Během léta se Ostrované přestěhovali do nové arény Barclays Center v Brooklynu a Garth Snow by ji rád pokřtil co nejlepším výsledkem. Ten křest by samozřejmě nejraději naplánoval na delší období, nejlépe až do poloviny června, kdy vrcholí boje o Stanleyův pohár.
„Pokud nás nepostihnou zranění, měli bychom být lepší než loni. Trpělivosti už bylo dost. Jsme tu proto, abychom vítězili,“ říká rezolutně v interview pro New York Daily News bývalý gólman.

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -