- Reklama -

Peverleyho srdce stále bije pro Hvězdy

- Reklama -

Před dvěma roky zkolaboval na střídačce Dallasu při zápase s Columbusem. Brzy nato absolvoval Rich Peverley druhou operaci srdce, po níž bylo jasné, že jako hokejista už se živit nemůže. U svého oblíbeného sportu ale nadále zůstal, stejně jako v organizaci Stars. Od minulé sezóny je ředitelem oddělení pro hráčský rozvoj.
„Mám to tak rád, že to ani neberu jako zaměstnání. Když mě tehdy generální manažer Jim Nill a celý klub umožnili nastoupit v Cedar Parku a dali mi šanci sledovat zápasy seshora a předávat své postřehy, hodně mi to pomohlo,“ popisuje svoji primární náplň na farmě Hvězd. „Pomohlo mi to emočně a také to usnadnilo můj přechod k současné práci.“
Kromě hokejového poradenství se bývalý hráč Nashvillu, Atlanty, Bostonu a Dallasu věnuje také své nadaci Pevs Protects, která si dala za cíl rozšiřovat povědomí lidí o defibrilátorech, seznamovat je s jejich funkcí a použitím a shánět finanční prostředky na jejich zakoupení a instalaci na veřejných místech. Nebýt toho, že defibrilátory patří už nějakou dobu ke standardní výbavě hokejových stadiónů NHL, Peverley by už možná nebyl mezi námi.
„Užíval jsem si toho, co jsem dělal během své kariéry, a teď si užívám i cesty, která mě dovedla k poslání být mluvčím v otázce srdečních problémů a automatických defibrilátorů,“ pronesl Peverley v sobotu v American Airlines Center, když prezentoval svoji iniciativu. „Cítím, že jsem tu z nějakého důvodu. Teď o víkendu v Dallasu tím důvodem bylo, abych třeba zachránil životy lidí, kteří by si možná nevěděli rady v případě srdeční zástavy.“
„V poslední době se na mě obrátilo dost rodin. Vyslechl jsem si dost příběhů těch, kteří přežili, a tihle lidé mě k tomu dotlačili. Ocitl jsem se v centru pozornosti z nešťastného důvodu, ale teď můžu využít svého postavení k zachraňování lidí a podpoře toho, co děláme.“
Foto: Icon Sportswire

- Reklama -
Pavel Krupička
Narozen v roce 1973, hokej sleduji od poloviny 80. let. K NHL jsem se propracoval později, ale nakonec se mi z koníčka stala zaměstnáním - píšu o ní už třináct let. Sleduji hlavně Čechy bez ohledu na klubovou příslušnost, díky Dominiku Haškovi mi přirostly blíže k srdci Buffalo a Detroit. Největším hokejovým zážitkem pro mě stále zůstává Nagano a následné oslavy olympijského zlata.

Související

- Reklama -

Poslední

- Reklama -

Neuniklo vám?

- Reklama -